Jak začít s dětmi u koní

Koně se dětem líbí, a tak se touží většinou již v předškolním věku povozit, nebo koníka pohladit. Lidé – laici mají o pobývání u koní často velmi zkreslené představy.

Co by se měli děti a jejich rodiče dozvědět a naučit?foto1

Já osobně nejsem v žádném případě zastáncem toho, že dítě dostane připraveného a nasedlaného koně, využije ho pouze jako cvičební nářadí a o koních vlastně vůbec nic neví.

Bezudidlové ježdění – díl první

hackamore-bitless-bridle-gluecksrad-lg-zaum-1

„Znalost pravé povahy koní je prvním předpokladem pro jezdecké umění a každý jezdec by z ní měl udělat svůj hlavní obor.“ Françoise Robichon de la Guérinière (1688-1751)

Kdybychom se zeptali koní, jestli se jim líbí udidlo v hubě, byla by odpověď jasná:

„Ne, děkujeme! Necheme ŽÁDNÉ udidlo!“

Jak jezdecky vyhořet a jak se z toho dostat?

 Když jsem před rokem odváděla koně z výběhu, abych si po probdělé noci plné pláče mojí prvorozené dcery, odpočinula a vyčistila si hlavu, honilo se mi hlavou jediné: “ Proč bych na něj měla lézt? Baví mě to ještě vůbec? ”. Otázka, s kterou jsem bojovala od chvíle, kdy jsem přestala mít tolik času, přišlo mateřství a povinnosti a také spousta práce okolo obchodu. clanek-2Sžíravý pocit mě nahlodával a místo odpočinku jsem si u koně jen vyčítala, že já zase nejdu jezdit, že já zase s tím koněm nic nedělám, proč ho tedy mám. Zachraňovala mě práce ze země, kde jsme spolu s Princem byli sladění a bavilo nás to.

Valda Team

Jak to všechno začalo

Ke koním jsem se dostal asi před 10 lety. Tato úžasná zvířata mě nadchla a postupem času jsem kromě pouhého ježdění začal usilovat především o pochopení koňského světa a o vzájemnou komunikaci.

SONY DSC

Valentýna mám od jeho dvou let a díky němu si postupně začínám plnit své sny. Valda byl od začátku velmi zvídavý a učenlivý, takže ho při našem vzájemném poznávání a budování vztahu bavilo zkoušet stále nové věci.

SONY DSC

Naše první kousky přišly na svět tak nějak samy od sebe, vždy to vyplynulo z určité situace. Například když jsme ještě před obsednutím chodili na procházky a Vali mě na louce žádal o povolení žrát trávu, náhodou při tom naznačil úklonu, a tak jsem mu pomohl kleknout si na jednu přední nohu. V tomto momentě měl povoleno za odměnu žrát a od té doby se na slovní povel klaněl kdykoli a rád. 🙂  Poté přicházely další a další nápady, co bychom se ještě spolu mohli naučit…

Máš-li poníka…

… MÁŠ-LI PONÍKA, modli se ! 🙂
Nemůžu si pomoct, v té větičce je vlastně všechno. Co tedy ještě psát? Mám toho v hlavě tolik, tolik vzpomínek…
Zkušeností dobrých, lepších, úsměvných, provinilých,veselých, smutných, poučných,
nezapomenutelných, i těch, co bych nejradši ani sama sobě nepřiznala. Natož o nich psát.
Zase mi ale přijde škoda spoustu těch zážitků nechat zapadnout někam, kde už si s odstupem času ani nevybavím, co přesně se tenkrát událo. A pak se některá z těch situací vynoří tak nějak mimochodem, nikým nezvaná a jsem tady, pamatuješ ? 🙂 Jako by to bylo včera.

Nedělejte z nás pouze sekačky!

malý koník 1

Ke koním jsem se dostal v roce 2011. Téhož roku jsem také poprvé navštívil kurz partnershipu Zuzky Prokopové. Kurz to byl velice zajímavý, ale nejvíce mě ten den zaujalo, když se mezi účastníky s koňmi objevila Míša Vondrová s úžasným minishetlandem Kešuem. V tu chvíli jsem se zamiloval. Tedy ne do Míši, ale do Kešua. Tohoto minikoníka jsem si oblíbil na první pohled a hned jsem věděl, že jestli budu mít někdy svého vlastního koně, pak musí být právě takový.

Povídání s Daliborem Šlahařem

Před lety jsem se nachomýtla ve Westernovém městečku Boskovice a shlédla nádherné vystoupení Dagoše Šlahaře s koňmi „Koně, dary bohů“. Jeho práce a přístup  ke koním se mi moc líbil, měla jsem možnost si s ním chvíli popovídat a probrat bezudidlovou výstroj… Nyní ho vítr zavál trochu jinam, nicméně nám ochotně poskytl rozhovor.  🙂 dagoš 2

  • Dalibore, čím se v současné době zabýváte a kde působíte?

V současné době působím ve Westernovém městečku Pullman City Harz v Německu, dagoš 1 kde je mojí hlavní náplní vystoupení  s koňmi.  Jezdíme tady několik  vystoupení  denně všeho druhu.  Show na koních s lasy, biči, kolty. Práce ve volnosti  se třemi koňmi , vystoupení  koně a psa nebo třeba Maďarská pošta se skoky přes hořící překážku  a další. Vystupujeme každý den celou letní  sezonu.

Koník Escadino a Dornova metoda

tři

Koňský život je průměrně jednou tak dlouhý jako život psí a během života se kumulují problémy, které je trápí ve stáří. Navíc nároky majitelů na koňské tělo jsou často větší než na pesany. Musí nést svého jezdce, jsou sedláni, vyvazováni a v zátěži jsou vystaveni nepřirozenému pohybu a tréninku. Dochází k traumatům při skákání, ve výběhu, při uklouznutí. V průběhu let dochází k akumulaci problémů, které časem překročí adaptační schopnosti zvířete a projeví se na zdravotním stavu. Někdy jsou onemocnění náhlá a zjevná (traumata) a jindy přichází problémy s pohybovým aparátem plíživě a sotva znatelně.

S koňmi do hloubky aneb má cesta k sobě, ke koním a k lidem

Jmenuji se Hanča Čechová a již nějakou dobu pomáhám lidem a jejich koním si navzájem porozumět a utvořit si tak mezi sebou přátelský vztah založený na úctě, respektu a důvěře zároveň. Nepovažuji se za žádného trenéra. Jsem jen obyčejná holka, která miluje koně, psychologii a ráda se neustále vzdělávám a rozvíjím a své zkušenosti předávám dál. Sama se mám však stále co učit.hanka jedna

Kůň…

Pro někoho je to jen hromádka chlupů o čtyřech nohách, pro někoho dopravní prostředek a pro někoho životní přítel. Pro mě je kůň vším, je to můj přítel, s kterým se společně domlouváme, hromádka chlupů, na které si vozím zadek, průvodce životem, mým zrcadlem a terapeutem. Už od malička jsem měla obrovskou touhu být tvorovi jako je kůň nablízku. Nevím, kdy prvně jsme se potkali, ale do teď je ve mně ten pocit z našeho setkání. Už jako malá jsem cítila, že v jeho blízkosti jsem to opravdu já. Cítila jsem ten klid, harmonii a lásku, která dřímá pod tou hromádkou chlupů. Možná právě proto jsem musela být koním neustále nablízku. Když mi bylo asi 7 let, rodiče nám pořídili poničku

Mluvte se svými koňmi

feudík

Sedím v autě, na cestě ke koním. V hlavě se mi honí myšlenky. Co cestou musím koupit k jídlu a taky nákup babičce. Ježiš, zítra v práci začíná audit. Lednice už dosluhuje, máme vůbec na novou? Zvládnu zaplatit všechny složenky? Ach jo, benzín je zase dražší a dražší. Musím rychle vykydat, abych stačila vzít koně aspoň na chvíli ven….A v takovém stavu přijíždím k ohradě. Koníci přiběhnou, řehtají, ale kromě letmého pozdravu ode mne odcházejí… Co je???

Ach ano, promiňte mi to moji milovaní chlupáčci…přivezla jsem k Vám jen samý stres a starosti.