Bez kopyta není kůň, aneb funkčnost kopyt

Pokusím se Vám stručně přiblížit můj názor na fungování kopyt u koní.

Asi se všichni shodneme, že hlavním úkolem kopyta je – umožnit koním pohyb. Za normálních okolností bez nějakých nepříjemných pocitů pro koně. Nervové receptory v kopytě by měly koně upozornit tlakem nebo bolestivostí v případě, že je něco špatně. Dát mu signál, aby si dal pozor, když chodí po hodně křivém, nebo kamenitém povrchu, nebo informaci o tom, že jeho kopyta nejsou v dobrém stavu a měl by je trochu šetřit. To se většinou projeví nepravidelností pohybu koně a ten je zase signálem pro nás, že je něco špatně a měli bychom alespoň zjistit, kde je chyba.

Aby kopyta mohla plnit tuto svojí hlavní funkci, vyvinula se ve složitý orgán, u kterého je důležitá nejen mechanická odolnost, tvar a zatížení, ale také fyziologické funkce spojené s dostatečným a kvalitním prokrvením vnitřních tkání.

Pro ideální fungování kopyt koně je třeba mnoho podmínek. Některé z nich jednotlivý chovatel nemůže změnit, některé může částečně ovlivnit a některé věci jsou zcela pod kontrolou chovatele. Jako u všech složitých věcí, stává se často i u kopyt, že některá část systému přestane dobře plnit svojí funkci. Proto se v některých případech vyvinula možnost náhradních řešení, kdy i kopyto které není ideálně zdravé, může nějakým způsobem fungovat a umožní tím koním přežít.kopyta 3

Ty hlavní podmínky, které ovlivňují zdraví a funkčnost kopyt koní jsou:

–          genetické dispozice – selekce chovu

–          prostředí, ve kterém kůň žije

–          krmení

–          dostatek pohybu

–          podkovářská péče

2006_0313Image0069

řez kopytem Foto: Petr Soukup

kopyta 1

Pojďme si stručně něco říct o jednotlivých bodech, i když je těžké věci takhle škatulkovat, protože všechno se vším souvisí.

1. Genetické dispozice – selekce chovu

Genetika ovlivňuje téměř vše. Hlavní věc, kterou koně dědí ve vztahu ke kopytům je tvar kopyt a typ metabolizmu. Pro různá prostředí jsou vhodné různé tvary kopyt. Úzká kopyta s klenutým chodidlem jsou výhodou pro koně žijící na suchém kamenitém povrchu a široká plochá kopyta s mohutným střelem pro koně žijící na měkké půdě. Také se dědí různé deformace, které nejsou výhodné na žádném povrchu. Koně mohou mít dispozice k podotrochloze, nebo kopyta nesouměrná, která způsobují jednostranné přetížení celého pohybového aparátu.

kopejtko

Typ metabolizmu úzce souvisí s krmením. Koně, kteří se hodně a rádi pohybují a jejich metabolizmus funguje rychle, nevyužijí ideálně krmivo. Energie, která se dostane z krmiva do krevního oběhu, je v první řadě využita pro práci svalů. Což je většinou pro kopyta výhodné, až do chvíle, kdy se dostane kůň do důchodového věku a začne mít problémy s využitím některých složek krmiva. Koně, kteří jsou geneticky nastaveni pro podmínky, ve kterých je nouze o krmení, ti se snaží energií šetřit. Pohybují se, jen když k tomu mají důvod a nadbytečnou energii přednostně ukládají do tukových zásob. Dokáží skvěle využít i nekvalitní krmivo. Bohužel v podmínkách kdy mají trvalý přístup ke krmivu, se u nich vytvoří problém zvaný „metabolický syndrom“ který přeroste v inzulínovou rezistenci (koňská obdoba cukrovky 2. typu). Tento problém je často doprovázen opakovaným schvácením kopyt.

2. Prostředí, ve kterém kůň žije

Kopyto je schopné se částečně přizpůsobit prostředí, ve kterém se kůň dlouhodobě pohybuje. To má ale svoje limity.

Jednak, jak jsem napsal výše, nezmění se tvarový typ kopyta, který je daný geneticky. A potom se kopyto těžko přizpůsobuje prostředí, ve kterém by koně normálně v přírodě nežili. Což je nejčastěji dlouhodobé stání na měkké podestýlce, nebo v hlubokém bahně rozdupaného výběhu. Také může být problém zvýšené množství chemikálií, které narušují rohovinu (formaldehyd v rozkládající se podestýlce) a patogenů v prostředí (plísně, bakterie). Obzvláště v kombinaci častého rychlého střídání vlhkosti rohoviny (sucho – mokro).

kopyta 4

3. Krmení

Vyváženost krmné dávky je jedna ze zásadních věcí pro rychlost a kvalitu růstu rohoviny.

Je třeba vyvážit krmení jak z hlediska energetického – příjem a výdej energie, tak z hlediska dostatečného příjmu kvalitních bílkovin, který je často podceňován. Především u hříbat a kojících klisen. Nadměrný příjem bílkovin může znamenat zátěž pro organizmus u vrcholových sportovních koní a u koní s onemocněním jater.

No a důležitá je i vyváženost příjmu minerálů. Často způsobuje problémy s kvalitou rohoviny nejen jejich nedostatek, ale i přebytek. Například u nás často významný přebytek železa ve vodě i trávě může způsobit špatné využívání ostatních minerálů v krmné dávce.

4. Dostatek pohybu

Kůň je zvíře přizpůsobené k pohybu a do jisté míry je na něm i závislý. Bez pohybu dochází k postupné atrofii všech orgánů a tkání v těle a u kopyt to není výjimka.

Kopytní škára, která pružně spojuje kopytní kost uvnitř kopyta a kopytní rohové pouzdro a sama produkuje tuto rohovinu, potřebuje ke své činnosti velmi mnoho živin, kyslíku a energie, kterými ji zásobuje krevní oběh. Při omezení krevního oběhu nebo při nevhodném složení krve nemůže plnit svoje funkce. Kopyto potom špatně roste, nedokáže se bránit patogenům, v případě velkého omezení zásobování krví dochází k předčasnému odumírání buněk škáry, které vede až ke schvácení koně.

Krev se do kopyt dostane systémem tepen snadno, protože jí tam tlačí srdce pod přetlakem a navíc mu pomáhá gravitace. Problém nastává s odváděním krve a mízy z kopyta zpět do oběhu. Protože vlásečnice ve škáře jsou velmi jemné na buněčné velikosti fungující struktury a většina krve jimi musí projít, krev zde přijde o svůj hydrostatický přetlak, který zabezpečuje činnost srdce. V této části kopyta se krev pohybuje především díky osmotickému tlaku. Předá buňkám to, co měla přepravit a nastává problém, jak jí dopravit zpět proti působení gravitace. V jiných částech těla se o vytlačení kapalin žilním a mízním řečištěm mohou postarat svaly. Ve spodní části končetiny koně ale mnoho svalové tkáně nenajdete. Přetlak, který krev potřebuje, získává při pohybu končetiny. Nejvýznamnějším mechanizmem u kopyt je vytlačováním krve ze škáry při jejím mechanickém stlačení při zatížení kopyta, pomáhá jí i pohyb šlach a setrvačnost kapalin při prudkém pohybu končetin (princip trkače).IMGP9842

Z tohoto zdlouhavého popisu je doufám patrné, jak důležitý je pohyb pro kopyta. Kdo měl někdy koně se zlomenou nohou, vyvěšeného v boxu bez pohybu, myslím, že může potvrdit, jak je pro přežití koně pohyb zásadní.

Koně se v přírodě pohybují velkou část dne, ale většinou pomalu. V případě, že nemůžete umožnit koním takovýto dlouhodobý přirozený pohyb, je možné částečně dobu pohybu nahradit jeho intenzitou. To znamená pohybem v rychlejších chodech na pevném pružném podkladu.

Je všeobecně uznávanou teorií, že podkovy mírně omezují oběh krve v kopytech, proto je vhodné podkované koně více pohybovat.

5. Podkovářská péče

Uvádím ji až na posledním místě, protože tou se jen člověk snaží o kompenzaci nedostatků v podmínkách, které jsou uvedeny výše. Čím více nedostatků, tím častěji se musí dělat korektury kopyt, nebo překování. Téměř vždy se nějaký ten problém najde, tak že standardní doba pro úpravy kopyt je 6-7 týdnů. U problémových kopyt častěji. Pouze velmi výjimečně, u bosých koní chovaných v napodobených přírodních podmínkách (často v ZOO), je možné se spokojit s občasnou kontrolou.ddd

Úkolem podkováře je zkrátit rohovinu, kterou si kůň nezvládl sám obrousit. Případně omezit negativní následky některých problémů kopyt. Při té příležitosti srovnat kopyto tak, aby mechanické síly, které na něj působí, byly rovnoměrně rozloženy a nebyly některé části pohybového aparátu zatěžovány víc než jiné. Úprava kopyt nebo podkování nikdy nemůže vyřešit skutečné příčiny problémů, vždy jen omezuje následky.

 

 

Autor: Petr Soukup

http://www.kopyta.com/

Foto: Tomáš Hlaváč, Gabriela Vostrá, Karolína Vágnerová, Eva Veselá