Bezpečná přeprava a citlivý přístup při nakládání koní – 3. část – Teplota

V přepravníku musí být dostatek místa a dostatečné proudění vzduchu, když zvíře stojí v přirozeném postoji

V přepravníku musí být dostatek místa a dostatečné proudění vzduchu, když zvíře stojí v přirozeném postoji

Správná teplota uvnitř přepravníku je důležitá nejen z hlediska komfortu přepravovaného zvířete, je ale také jednou ze základních legislativních podmínek přepravy zvířat dle aktuálních českých a evropských zákonů a předpisů. Konkrétní text základního nařízení zní: “ Dopravní prostředky, kontejnery, klece a jejich vybavení musí být konstruovány, udržovány a provozovány tak, aby se předešlo zranění, utrpení a zajistila se bezpečnost zvířat. Zvířata musí být chráněna před nepříznivým počasím, příliš vysokými či nízkými teplotami a nepříznivými změnami klimatických podmínek… Ve vnitřním prostoru vozidla/přepravníku musí být dostatek místa a dostatečné proudění vzduchu, když zvíře stojí v přirozeném postoji“. Dle evropských i našich norem jsou koně „pouze“ hospodářská zvířata a jejich přeprava spadá do stejné kategorie, jako přeprava skotu, prasat či ovcí. Přesto má přeprava koní v našich podmínkách několik veledůležitých privilegií.

Jedním z nich, a nejhlavnějším je, že v drtivé většině případů se jedná o přepravu individuální (nejčastěji 1-2 jedinci) a zvíře si veze sám majitel, nebo jej alespoň doprovází. Je tím tedy zaručeno (mělo by být), že majitel zajistí, nebo si aspoň pohlídá, aby jeho miláček cestoval podle představ majitele a možností zvířete – pohodlně, bezpečně a rychle, bez zbytečných prostojů. A protože je majitel většinou i řidičem, nebo alespoň průvodcem, neměl by mít problém svému svěřenci během přepravy nastavit krom jiného i optimální tepelný komfort. Co to ale ten tepelný komfort přepravovaného zvířete vlastně je? A jak jej zajistit v koňovleku?

0002

Přeprava v zimním období skrývá mnohá úskalí

0003

Koně můžeme v zimě na cestu zadekovat

Legislativa přikazuje zajistit pro přepravované koně vnitřní teplotu v rozmezí od +5°C do +25°C. Teplota může být krátkodobě překročena o 5°C pod i nad uvedený limit. Toto je strohá řeč čísel a zákonů. Po většinu roku jistě není zásadní problém udržet teplotu ve vleku s koňmi ve výše uvedeném rozmezí. Problém nastává, uhodí-li sibiřské mrazy, anebo naopak, je-li nutné přepravu uskutečnit během tropického dne. Dříve než se podíváme na specifika přepravy v extrémnějších podmínkách, dovolím si apelovat na přepravce, majitele, průvodce… Je-li to možné, odložte přepravu na vhodnější termín, kdy budou podmínky lépe vyhovovat bezpečnosti a welfare přepravovaných zvířat. Během zimní kalamity posečkejte pár dní na oblevu, v parných letních dnech naplánujte kratší přepravu na brzké ráno, nebo pozdní večer, dlouhodobou přepravu uskutečněte v noci. Není-li možné přepravu přesunout, nebo lépe naplánovat, potom se držte následujících dobře míněných rad. Nejprve cestování s koňmi v teplotách pod bodem mrazu. Kromě nepříjemností se zhoršenou sjízdností silnic je třeba počítat i s tím, že při opravdu nízkých teplotách si koně nemusí interiér vozíku tzv. zadýchat, ani když pozavíráme všechna okénka a zadní plachtu. (Daní za to ovšem bude „zapařený“ vnitřek vleku). Ano, teplota uvnitř bude vždy o pár stupínků vyšší než venku. Záleží ale na velikosti vnitřního prostoru vleku a na „objemnosti“ přepravovaných koní/jednoho koně. Je logické, že dva velcí koně v menším přepravníku se navzájem zahřejí snadněji než jeden prcek v maxivleku. Koňské svaly sice během přepravy částečně pracují, tepelný důsledek peristaltiky u zdravého koně také udělá své, to však za nízkých teplot nemusí na zahřátí celého organizmu stačit. A opět se dostáváme k další výjimečnosti, kterou má přeprava koní v našich podmínkách. Jak bylo zmíněno výše, přeprava koní se řídí předpisy pro přepravu hospodářských zvířat, máme však v případě nízkých teplot oproti hromadným transportům krav a prasat jednu velkou výhodu – můžeme dát koním deky a tím zajistit tepelnou pohodu během cesty! Při přepravě jednoho kusu a při opravdu velké zimě se nemusíte rozpakovat dát na koně i deky dvě. Obzvlášť, je-li kůň boxový, oholený apod. Jaké mohou být důsledky podchlazení? . Při snížení vnitřní teploty o 7 – 8°C se kůň stane hypotermním. Pokles je nežádoucí, ale často po něm dochází k úplnému uzdravení.

Příznaky stresu z chladu jsou:

  • třes
  • napřimování srsti
  • netečnost
  • zvláštní postavení těla pro zachování tepla
  • kolaps
0004

Tmavá barva přepravníku na slunci zvyšuje vnitřní teplotu

Teplota pod bodem mrazu má v interiéru přepravníku ještě jeden nebezpečný a podceňovaný důsledek. Na delší cestě se stává, že kůň vykoná malou potřebu. Moč na podlaze zamrzne a přepravované zvíře má velký problém ustát i rovnou jízdu, natož zatáčky. Příliš nepomáhá ani podestlání pilinami/hoblinami, nebo slámou. To vše promočené zamrzá též. Já vozím v zimě pro tyto případy malou zásobu písku nebo velmi jemného štěrku, který opatrně podhodím pod nohy koně. Tento materiál také není naprosto ideální, ale ze všech dostupných nejlépe splňuje svoji úlohu, aby kůň neuklouznul. (Zásobu písku/štěrku lze použít i pro podsypání hnaných kol vozidla, pro lepší vyjetí ze zamrzlého terénu, nebo naopak pro bezpečné sjetí namrzlého kopce). Takže, velkou zimu bychom měli vyřešenu.

No, ale jak se vypořádat s abnormálním teplem? Tady nám přece žádná deka, nebo něco podobného nepomůže. Ano, to je pravda. V horkých letních dnech běžné koňovleky umožňují pouze otevřít boční okénka a zadní plachtu a …. jet! Proudění vzduchu a tím pádem ochlazení přehřátého organizmu umožní jen větrání náporem vzduchu během jízdy. Pokud se tedy souprava pohybuje nějakou vyšší rychlostí, koně jsou ochlazováni a mělo by být vše v pořádku.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Střešní okno vhodně upravuje cirkulaci vzduchu v interieru

0008

Takto otevřená boční okna způsobí za jízdy podráždění „nafoukání do očí“

Jediné, na co dát pozor, aby koním nenafoukalo do očí od otevřených oken v úrovni hlavy a aby nápor proudícího vzduchu nebyl obecně příliš velký. Mohlo by dojít k „ofouknutí“ koně, podobně jako v průvanu, což ve vozíku nejčastěji odnášejí koňská záda a ledviny. Odbornými studiemi a měřeními bylo též potvrzeno, že světlejší odstíny přepravníků (zejména střech) opravdu snižují o několik jednotek vnitřní teplotu, oproti odstínům tmavým. Myslete proto (hlavou) na přepravované koně, až budete vybírat váš budoucí koňovlek!

Zvýšením vnitřní teploty o 5°C se kůň stane hypertermním a může to pro něj znamenat i smrt. Zvířata díky svému metabolismu neustále produkují teplo. Proto je riziko stresu z horka mnohem větší, než riziko stresu z chladu. Největším nebezpečím je kombinace vysoké teploty okolí a špatného větránídopravního prostředku během přepravy.

Příznaky stresu z horka jsou:

  • rychlé dýchání
  • pocení
  • nervozita a neklid
  • vyčerpání
  • kolaps
0005

Registrační/záznamový teploměr

Jejda! Průšvih! Stojící kolona na dálnici!!! Ano, to je opravdu problém a nejen, když je ve stínu 30 stupňů. To stejné platí při jakémkoli jiném zastavení s vozíkem v parném letním dni. Může dojít k poruše na autě, nebo vozíku, nebo k jiné neočekávané události, kvůli které je nutné přerušit jízdu a zastávka bude delší než krátká. V tom okamžiku přestává kolem koní proudit náporový vzduch a teplota interiéru rychle stoupá. Přepravníky schválené Veterinární správou pro cesty nad 8 hodin jsou (měly by být) povinně vybaveny ventilátorem, který musí dokázat kapacitně vyměňovat vzduch ve stojícím přepravníku po dobu minimálně 4 hodin. V mém přepravníku takové zařízení mám, pracuje společně s registračním teploměrem, který je také povinnou výbavy přepravníků pro dlouhodobé cesty. Registrační teploměr je takový malý počítač, který teplotu nejen měří, ale také tuto hodnotu po pravidelných intervalech ukládá do své paměti pro případnou následnou kontrolu. Navíc má zabudovaný alarm, který posádku vozidla upozorní, že jsou dosaženy nastavené limity. Při překročení teploty do plusu, se spouští ventilátor, který hodnotu opět sníží.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Ventilátor s oboustranným chodem

Nespoléhám ale jen na tyto technické vymoženosti. V letních dnech je velmi vhodné (na delší cesty nutné) mít s sebou zásobu vody v kanystru nebo barelu … a starý ručník, nebo jiný vhodný větší savý hadr. Pokud popisujeme situaci, kdy stojíme s koněm v koloně na dálnici, do přepravníku praží slunce a panuje absolutní bezvětří, doporučuji následující postup. Vodu se mohu pokusit dát koni napít, ale z dlouholeté zkušenosti vím, že si ji spíše nevezme. Proto následuje chlazení externí, takové, jaké známe ze závodů vytrvalosti – namočený ručník přes krk koně. Krkem koně proudí velké množství krve, kterou když ochladíme, dokáže následně snížit teplotu i v dalších částech těla. Pouhé polévání koně není nejvhodnější variantou. Jednak bychom měli zbytečně velkou spotřebu v tom okamžiku drahocenné vody a kůň by také oschnul rychleji než u varianty s ručníkem. Následně také, v případě nutnosti rychlého odjezdu je kůň mokrý a tím pádem náchylný na ofouknutí. Těchto několik praktických rad by mělo pomoci při přepravě v extrémnějších teplotních podmínkách. Je potřeba si ale uvědomit, že takto lze v náročných teplotních podmínkách převážet pouze zdravé, silné jedince, pro koně nemocné, zraněné, či jinak postižené může být takováto přeprava velmi riziková.

 

Autor, foto: Pavel Čechovský

O autorovi:
Pavel Čechovský – profesionální certifikovaný přepravce, jehož firma Horse Taxi  již přes 20 let brázdí s naloženými koňmi Českou republiku, ale i ostatní evropské země. Kromě běžné přepravy se již mnoho let a se značnými úspěchy zabývá nápravou přepravy problémových jedinců. Většinou se jedná o koně, které nelze naložit. Na rozdíl od ostatních trenérů však koně napravuje na základě precizního rozboru jejich psychologie a řeší i komplikace během cesty. Nejčastěji jde o následek jízdy nezkušeného řidiče nebo jiné trauma prožité v průběhu cesty (autonehoda apod.). Na principech spravedlivé náročnosti předává nepřeberné zkušenosti v rámci nového projektu Hipotéka přepravy koní. Jde o seriál přednášek a seminářů pro kolektivy, ale i stáží pro jednotlivce, osvětu na internetu ale i v odborných časopisech. Mezi jezdeckou veřejností je znám také jako spoluzakladatel projektu Pet & Horse Emergency a provozovatel Koňské Záchranky .