Bezudidlové ježdění – díl první

„Znalost pravé povahy koní je prvním předpokladem pro jezdecké umění a každý jezdec by z ní měl udělat svůj hlavní obor.“ Françoise Robichon de la Guérinière (1688-1751)

Kdybychom se zeptali koní, jestli se jim líbí udidlo v hubě, byla by odpověď jasná:

„Ne, děkujeme! Necheme ŽÁDNÉ udidlo!“

 


  • Jak mého koně navyknu na bezudidlové ježdění?

  • Můj kůň byl doteď ježděn s udidlem – jak s ním mohu bezpečně přejít na bezudidlové ježdění?
  • Strach z nekontrolovaného útěku koně (strach ze ztráty kontroly … ?)
  • Můžu svému koni ublížit bezudidlovým uzděním?
  • Jaká bezudidlová uzdění existují a jak fungují?
  • Jak by měla být bezudidlová uzdečka správně zapnutá?
  • Povolení bezudidlových uzdeček v soutěžích
  • Je přilnutí bez udidla možné?
  • Odkud pochází dnešní vzdělávací systém?

V koňské hubě v podstatě žádné místo pro udidlo není – ať už pro lomené, nebo pro rovné. Kůň má relativně malou tlamu; většina běžných udidel je příliš široká a tlačí na jazyk resp. na patro. Užší udidla zase rychle působí na velice citlivý koňský jazyk bolestivě „ostře“.

Samozřejmě, že je možné jezdit i s udidlem jemně, precizně a v rámci možností šetrně, ale skutečnosti odpovídá až příliš často úplně jiný obraz: koním se tlama okolo udidla zašněrovává řemínkem, takže se proti hrubému působení jezdcovy ruky nemohou bránit např. rozevřením tlamy. Bohužel vidět různé hrůzné obrazy je dnes už tak běžné, že na ně mnoho lidí už vůbec nereaguje, a naopak si myslí, že to tak musí být: támhle visí koním z huby jazyk, jinde zase koně vržou zuby, pevně se zakusují do udidla; koně pohazují hlavami nebo se opírají proti udidlu – jednoduše proto, aby unikli bolesti. Je zarážející, že i u zkušených jezdců na to člověk často vidí a slyší nepochopitelné reakce, jako např. „Ten si s tebou dělá, co chce! Musíš mu ukázat, kdo je tu pánem!“. Koně nemají citoslovce bolesti a bohužel trpí mlčky!

Koně reagují čistě ze svých emocí, a taková reakce na bolesti pak bývá mnohými jezdci mylně pochopena jako špatné chování. Koně ale nedokážou rozlišovat mezi „dobrým“ a „špatným“ ve stejném smyslu jako lidé, proto u nich není možné, aby se úmyslně chovali špatně!

Naštěstí ale lze napsat i pozitivní zprávu: stále více jezdců začíná poznávat, že přirozený kontakt s koněm je možný, a že navíc dělá více radosti nejen koni, ale i jezdci! Jezdci, kteří se rozhodnou vzdát se udidla a zabývat se přirozeným způsobem výchovy koní a jezdeckým vybavením, které je ke koni šetrné, dělají první krok k lepší budoucnosti. K tomu patří trocha odvahy. Jezdec, který hledá nové cesty, poznává je a zkouší, se často vystavuje kritice, neboť změny nahánějí těm, kteří se měnit nechtějí, vždycky strach. Ale odvaha ke změně bývá odměněna – důvěrným vztahem s Vaším koněm. A z mnoha našich malých jisker jednou vzejde velký oheň, ze kterého vznikne změna zcela přirozeně.

Mně a mému týmu jsou často pokládány otázky ohledně bezudidlového ježdění, na které zde odpovídám. Na následujících řádkách najdete odpovědi, návrhy řešení a argumenty proti předsudkům:

  1. Jak mého koně navyknu na bezudidlové ježdění?

Všechno začíná na zemi:

Základním předpokladem pro každé ježdění a zvláště pro ježdění bez udidla, je pozitivní, tlaků prostá komunikace a budování důvěry s koněm. Jakmile se Váš kůň ze země naučí reagovat např. na hlasové pomůcky a Vaši řeč těla, pak už máte k přechodu na pomůcky otěží jen krůček. Tyto pomůcky jednoduše postupně nahradí ty hlasové, resp. řeč těla.

Například: Kůň se díky odměňování při práci ze země naučí na slovo STŮJ zastavit vedle jezdce. Když na tento povel kůň reaguje dobře, vezme jezdec stojící vedle něho lehce za otěže a kombinuje tak povel STŮJ s lehkým zataháním otěžemi dozadu. To stejné se opakuje s povely DOLEVA a DOPRAVA. Tak se už od začátku buduje pozitivní naladění a kůň rychle pochopí, jak reagovat na signály otěží.

Později mohou být tyto povely úplně nahrazeny. Cíl: lehká ruka – v ideálním případě vedeme koně „na hedvábné nitce“ za podpory dechu, váhy a stehenních pomůcek, přičemž musí vždy platit: méně je více. Jestliže kůň ještě nerozumí, co se mu jezdec snaží říci, pak je zapotřebí vrátit se o krok zpátky, a být ve výuce důsledný!

  1. Můj kůň byl doteď ježděn s udidlem – jak s ním mohu bezpečně přejít na bezudidlové ježdění?

Ideální k přechodu jsou uzdění, která může jezdec využít jak bez udidla, tak s udidlem (např. uzdění Barefoot 2v1). Většinou kůň reaguje na přechod velice pozitivně a nepotřebuje žádné další triky. Abyste s Vaším koněm přešli jednoduše a bez problémů, můžete postupovat takto: Jezděte zpočátku se dvěma páry otěží – jedny otěže povedou k udidlu, druhé budou připevněny k nánosníku uzdečky 2v1. Tak můžete Vašemu koni vždy, když nové pomůcce nerozumí, dávat běžné naučené signály přes udidlo. Postupem času budete potřebovat otěže vedoucí k udidlu méně a méně, a jakmile se budete cítit bezpečně, odložíte tyto otěže úplně.

Jestliže by Vám ježdění se dvěma páry otěží připadalo těžké, můžete si pomoci tak, že otěže vedoucí k udidlu připevníte na nákrčník (nepřipevňujte je nikdy k sedlu, protože v případě silných pohybů koňské hlavy by tlakem na udidlo v koňské hubě mohly otěže prasknout!). Tak budete mít otěže vždy rychle k dispozici, když kůň nebude něčemu rozumět. Ve Vašich rukou se tak bude nacházet jen jeden pár otěží, které vedou k bezudidlové uzdečce.

Samozřejmě můžete zkusit začít jezdit hned čistě jen s bezudidlovým uzděním – a udidlo jednoduše nepoužívat. Většinou se takový přechod bez problémů podaří a kůň nové pomůcky s vděkem přijme.

Přesto radím k tomu, dělat první kroky v ohrazeném areálu.

  1. Strach z nekontrolovaného útěku koně, ze ztráty kontroly a ze splašení?

Jezdci mívají často strach jezdit bez udidla. Velice rozšířený je názor, že panikařící kůň se dá zastavit pouze s udidlem. To je špatně: koně, který se splašil, pomocí násilí nezastavíte. Naopak, ve stresových situacích koni naženete ještě mnohem větší hrůzu, jestliže mu způsobíte další bolest např. tím, že budete silně tahat za otěže – protože to způsobí silný tlak udidla na patro a zmáčknutí koňského jazyka. Tím se jen zesílí instinkt koně k útěku! Splašený kůň má STRACH, a proto zapomeňte na jakýkoli tlak. Zůstaňte v klidu, seďte v klidu, nikdy nekřičte!… odveďte pozornost koně pryč a např. ho naveďte do strany na malý kruh.

Důvěra = Bezpečnost

Takovýmto nebezpečným situacím může chytrý jezdec do veliké míry předejít tím, když si předem získá důvěru koně ze země. Pak se mu kůň nesplaší vždycky, když zpozoruje nějakého „strašáka“. Koně jsou zvířata inklinující k útěku: jestliže kůň přece jen někdy udělá úskok do strany, také hned nezpanikaříte, naopak budete uvolnění, protože svého koně dobře znáte, můžete se na něj spolehnout a nebudete hned ze strachu tahat silou za otěže.

 

  1. Můžu svému koni ublížit bezudidlovým uzděním?

Každému jezdci by mělo být ve vztahu k bezudidlovému ježdění vysvětleno, že i toto může na koně silně působit a nesmí se s ním zacházet hrubě. Navíc existují také výchovné „instrumenty“, které sice fungují bez udidla, mohou ale přesto působit trýznivě, jako např. v jižní Evropě hojně rozšířená serreta.

Od protivníků bezudidlového ježdění můžete často slyšet, že tlak na koňský nos je stejně škodlivý, jako tlak v koňské hubě. Dávám k zamyšlení, že při ježdění s udidlem jezdec působí přímo na sval protknutý mnoha nervovými zakončeními (=jazyk), stejně jako na kost spodní čelisti, která je potažena pouze velice citlivou sliznicí. Bezudidlové uzdění působí na kost (nosní kost), která je obklopena kůží a srstí. Na tomto místě mi dá jistě nejeden koňský nadšenec za pravdu a představí si, na co eventuálně působí tlak bolestivěji – na jazyk nebo na nos. Ještě k tomu působí na jazyk – na citlivý a dobře prokrvený sval – kov; na nos – na kost potaženou tkání a kůží oproti tomu – kousek flexibilní kůže, nebo poddajného, měkkého provazu.

  1. Jaká bezudidlová uzdění existují a jak fungují?

Existují nejrůznější bezudidlová uzdění s nejrůznějšími způsoby působení.

Většina těchto uzdění funguje „přes nos“, tzn. že jezdec působí tahem otěží na hřbet nosu koně. Do této skupiny spadá např. uzdění:

Sidepull (Barefoot SyringaAmber, AcornHackamore (Barefoot Bitless Bit, Flower …), BosalOhlávka s jezdeckou funkcí, s kroužky po stranách, do kterých se zapínají otěže, nebo ohlávka přímo kombinovaná s otěžemi (Barefoot Peony, Seneca, BeGentle ohlávka, Juniper…), Uzdění2 v 1, která se mohou používat jak bez udidla, tak s udidlem (Barefoot Contour Physio, Contour Wellington…)

Sidepullhackamore

Mnohá bezudidlová uzdění koni v první řadě signalizují, že by měl ustoupit, fungují především přes signály přenesené otěží na krk nebo hlavu.

Mecate – typické mecaté pletené z žíní, které „bodají“ koně na krku a ten díky tomu ustupuje

Bezudidlová uzdečka s křížovou funkcí s postranním působením na koňskou hlavu (Barefoot uzdečka Walnut a Contour Jewels …)

Mnohá uzdění tvoří kombinace obojího, takže se dají korektně využívat s hackamore a zároveň dávat signály skrze otěže na koňském krku. Klasická hackamore s udidlem zároveň působí pákovým efektem. Páka znásobuje sílu několikanásobně. Udidla nebo klasická hackamore s udidlem by tedy měli používat pouze jezdci, kteří již umí působit jemně a kontrolovaně.

Autor: http://www.zdravazvirata.cz/cs/

Zdroj:

Sabine Ullmann – koňská fyzioterapeutka.