Etické chování majitele koně

 

Začnu citátem: „Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal“

                                                                                                   (z knihy Malý princ)

 

Vlastníme-li koně, jsme povinni přizpůsobit podmínky, ve kterých ho chováme, co nejvíc jeho přirozeným potřebám.

Je mi velmi smutno z toho, že mnoho lidí – majitelů – stále dává přednost své pohodlnosti před spokojeností koně.. Například tím, že to má za koněm blízko, ale podmínky, ve kterých je kůň ustájený, jsou naprosto nevyhovující.

Odpovědnost člověka za svěřeného koně se týká i na sklonku jeho života. Kůň nám sloužil nebo byl naším společníkem mnoho let a je naší povinností zajistit mu klidný důchod a důstojný odchod ze života.

Každého koně je třeba ctít, bez ohledu na plemeno, stáří nebo pohlaví, ke každému koni je nutné přistupovat individuálně.

Budujme vzájemnou důvěru a respekt. Naučme se vnímat to, co se nám kůň snaží sdělit, veďme s ním rozhovor.

Ve sportovních disciplínách je tělesné a duševní zdraví vždy na prvním místě, vždy dbáme na nadání koně a jeho schopnosti. Nevyžadujeme od koně ani od sebe více, než na co máme. Schopnost vyhodnotit koňské síly a rezervy patří k největšímu umění dobrých distančních jezdců. Nikdy koně nepoužíváme jako sportovní náčiní, je to citlivá bytost se svými potřebami.

Ošetřování a zacházení s koněm formuje naši osobnost, kůň velmi dobře vnímá naši náladu, náš emoční stav.

Naše neustálé vzdělávání vede k harmonickému vztahu mezi námi a koněm.  Znalosti o potřebách těchto ušlechtilých zvířat je potřeba soustavně prohlubovat a předávat dalším generacím.

etické foto

 

 

Tým NEW

foto: Aneta Novotná