Horko – pozor na přehřátí koně

Koně jsou dobře přizpůsobeni životu v chladném klimatu. Tropická vedra a vysoké teploty snášení mnohem hůře než lidé. Potřebují úkryt ve stínu a vodu. Vysoké teploty prostředí způsobují přehřátí organismu. Kůň se nemůže zbavit tepla, přehřívá se a pocením ztrácí cenné tekutiny a elektrolyty. To narušuje správný chod jeho organismu. Pokud je kůň přehřátý delší dobu, nebo musí intenzivně pracovat v extrémně horkém prostředí, může dostat i úpal. Při něm navíc už není schopen ochladit se, a pokud nedostane včas pomoc, může i uhynout.

Co bychom tedy měli vědět o tom, jak koně snášejí vysoké letní teploty a vedra, jak jim tyto podmínky co nejvíce zpříjemnit a jak poznat přehřátí? Co dělat při tréninku, závodech či cestování s koňmi v extrémním vedru?

Tělesná teplota koní

V případě dospělých koní se rektální teplota pohybuje v rozmezí 37,2°C až 38,5°C…Dojde-li ke zvýšení teploty nad 39,5 hrozí vyčerpání koně a další komplikace. K přehřátí dochází, pokud teplota koně přesáhne 40°Chaf

Skutečné nebezpečí pro koně je, zvýší-li se jeho teplota nad 41°C v kombinaci s dalšími příznaky, jako jsou :

  • zvýšená tepová frekvence
  • slabý puls
  • bledá sliznice
  • nechutenství a  neochota pít, i přesto, že evidentně došlo k dehydrataci
  • celková otupělost

 

Samozřejmě rozumný majitel to tak daleko nenechá dojít. Přesto je snadné dostat se do tepelné krize pracujícího koně právě třeba „díky“ cestování, závodům s nedostačujícím zázemím, nervozitě, pocení a fyzickém výkonu při soutěži. Když počítáme, že během závodů vzroste tepová frekvence koně z klidových 30-40 tepů/minutu vysoko přes stovku, po práci by měla během 20 minut klesnout na 50-60 tepů/min. Nestane-li se tak a neklesne-li ani dechová frekvence do půl hodiny po práci na zhruba 60 dechů za minutu, s největší pravděpodobností došlo k přehřátí koně a je třeba ho aktivně ochladit. Nejprve ho je třeba odvést do stínu, nejlépe pod strom, kde alespoň trochu může proudit vzduch. Dále je třeba koně začít omývat chladnou vodou, ne stříkat nebo lít na záď či hřbet. Nejlepší je začít omývat koníkovi hlavu a krk houbou a vodu ihned setřít stěrkou, dále postříkat vnitřní plochy končetin koně. Chlazení má být postupné a koníka během chlazení můžeme i ve stínu pomalu vodit.pití

Důležité je samozřejmě doplnění tekutin. Normální kůň potřebuje 2-4 litry vody na kilo přijaté suché potravy. Při teplém počasí se z těla koně vypařují tekutiny a on potřebuje vypít až o 20% více vody. Pokud navíc pracuje, bude potřebovat až 3x více vody než v klidu. Při fyzické zátěži ztratí koník hodně tekutin pocením – je to jeho způsob ochlazování.

Po namáhavé práci se kůň potřebuje včas napít, protože později může i přes pokročilou dehydrataci vodu odmítnout. Bez hrozby nebezpečí v podobě koliky může koník během 15 minut po zátěži vypít 7-10 litrů chladnější vody.

 

 

Pozor na dehydrataci! Během teplého počasí bychom měli kontrolovat, zda koně dostatečně pijí. Můžeme zkontrolovat koňské sliznice, zda jsou vlhké a růžové, přimáčknutím prstu na dásně „vyrobit“ bílý flíček, který by měl do 2 sekund zase zrůžovět. Další kontrola je nad lopatkou koně – vytáhneme kožní řasu a pustíme – má se hned vyhladit.

S tekutinami je třeba zpocenému koni často dodat elektrolyty. Obvykle se přidává chlorid sodný a draselný, dle intenzity pocení a doporučení veterináře.

Důležitá je prevence:

  • udržujte koníka v kondici, organismus se lépe zbaví vytvořeného tepla
  • práci se snažte nechat na večerní hodiny
  • při práci a po ní koně kontrolujte, prokládejte zátěž častými přestávkami
  • na pastvině je nutné koni zajistit stín, nejlépe pod stromy, kde proudí vzduch
  • koně musí mít po celou dobu k dispozici čistou vodu

hlava

 

 

zdroj: http://dominika-svehlova.cz/

Foto: Aneta Hnyková