Jaro – období hříbátek

Klisna je březí 11 měsíců, tedy zhruba po 333 dnech očekáváme porod.hříbátko 4

Příroda zařídila dobrý systém pro porod klisny a její péči o hříbě. Buďme připravení a informovaní chovatelé, a pokud to nebude nutné, nezasahujme do zázraku zrození a užijme si ho.

Nejpřirozenější je nechat klisnu ve stávajícím a stabilním stádě. Většina klisen porodí bez jakýchkoli komplikací a preferují porod v noci, v klidu a o samotě.

Pro všechny případy ale buďme v pohotovosti a mějme po ruce připravené číslo na veterináře.koníci

Porod má tři fáze. V první fázi začínají kontrakce, hříbě je směřováno do porodních cest, respektive do děložního krčku. Tato fáze může trvat 1-2 hodiny a končí tím, že se v pochvě klisny objeví bílý váček s plodovou vodou a  hříbátkem. Jakmile tento váček praskne a plodová voda odteče, začíná druhá fáze, během které dochází k vypuzení hříběte. Toto probíhá relativně rychle. Normální průchod je takový, že se nejprve objeví části předních nožiček, poté čumáček položený na nožičkách, hlava, krk, ramena a tělo se zadními končetinami.  Třetí fáze je stádium, kdy je vypuzena placenta. Pokud placenta nevyjde do dvou hodin od porodu, volejte veterináře. Může to způsobit vážné zdravotní problémy,  včetně zchvácení kopyt!

Narozené hříbátko by mělo po porodu zvedat hlavu, zhruba do třiceti minut by se mělo pokoušet postavit se. Do 2- 4 hodin by se mělo napít kolostra. Kolostrum je první mléko, které klisna vytvoří, obsahuje velké množství protilátek důležitých pro ochranu hříběte před infekcí. Nechme je oba v klidu odpočívat a vzájemně komunikovat. Klisna bývá zvědavá, olizuje své hříbě a začíná si ho hlídat a chránit.hříbátko 7

Klisna po porodu velmi rychle regeneruje a i hříbátko sílí každým dnem.

Narození zdravého hříbátka je velká radost, ale začínají navazovat i starosti s jeho výchovou. Základní návyky mu vštípí jeho matka a také stádo. Proto je správné a důležité nechávat hříbě ve smíšeném stádě, aby se naučilo chování a stádové hierarchii. Dřív se hříbě odstavovalo příliš brzy od matky a putovalo do hříbáren, ale dnes už se ví, že to není správné.

Navykání na člověka probíhá postupně a v krátkých časových intervalech.  Několikrát denně navštěvujeme hříbátko, věnujeme se jeho matce a můžeme využít jeho zvědavosti a začít se ho jemně dotýkat – nejprve na krku, postupně směřujeme na zátylek, hlavičku, ouška, trup. Postupujeme opatrně a pomalu. Rozhodně není kam spěchat.hříbátko 8

Pokud hříbě snese naše doteky, můžeme zkusit dotek jemným kartáčem. Na nožičky začneme sahat, až když se hříbátko nechá drbat a hladit na různých částech těla. Bude si je zpočátku bránit, jsou pro něj instinktivně nejdůležitější částí těla. Ve chvíli, kdy hříbátko zvládá osahávání nožiček, můžeme zkusit zvednout přední nohu. Ze začátku jen kousek nad zem a na malý okamžik. Stejně postupujeme i ze zadní nohou.

Další učení je seznamování s ohlávkou. To probíhá tak, že ji s sebou nosíváme ke hříběti. Položíme ji na zem, zvědavé hříbátko ji začne očichávat, po určité době ho ohlávkou můžeme zkusit drbat na krku, pomalu přikládat k hlavě a zlehka tlačit na zátylek. Pokud se hříbátko dotekům brání, vraťte se k něčemu, co mu je příjemné. Až začne brát doteky ohlávkou jako samozřejmost, můžeme zkusit krátké nasazení nánosníku na čumák. V navykání na ohlávku postupujeme velmi pomalu. Teprve, když bude hříbátko v klidu stát, můžeme zkusit přetáhnout ohlávku přes uši. Jakmile si  zvykne i na tento tlak, můžeme mu na chvilku ohlávku nechat nasazenou. Když opatrně ohlávku sundáme, u hříbátka stále zůstáváme a hladíme ho, mluvíme na něj. Takto se do budoucna naučí, že sundání ohlávky neznamená okamžitý útěk pryč. Celý postup nasazování a sundavání ohlávky trénujeme několik dnů a hříbě by ji i tak nemělo potom mít nasazenou neustále. Jen účelově při cvičení nebo ošetřování. Na pastvině by mělo být hříbátko bez ohlávky, aby nedošlo ke zranění.DSC01166

Hříbátka se dokáží soustředit jen malou chvíli, všechny výše uvedené a další cviky a učení by měly trvat jen několik minut. Nezničme jejich důvěru v člověka a dopřejme jim plnohodnotný život a sociální kontakty ve stádě.

 

 

 

Zdroj: Svět koní, AAEP, HorseNaturally

Foto: Aneta Novotná, Lenka Kavková