Nedělejte z nás pouze sekačky!

Ke koním jsem se dostal v roce 2011. Téhož roku jsem také poprvé navštívil kurz partnershipu Zuzky Prokopové. Kurz to byl velice zajímavý, ale nejvíce mě ten den zaujalo, když se mezi účastníky s koňmi objevila Míša Vondrová s úžasným minishetlandem Kešuem. V tu chvíli jsem se zamiloval. Tedy ne do Míši, ale do Kešua. Tohoto minikoníka jsem si oblíbil na první pohled a hned jsem věděl, že jestli budu mít někdy svého vlastního koně, pak musí být právě takový.malý koník 3

Rok se s rokem sešel a s mou ženou Eliškou jsme se opravdu rozhodli pořídit si nějakého minikoníka. Byl začátek září a v inzerátech adeptů pramálo. Přeci jen jsme ale narazili na jeden inzerát, kde paní od Plzně prodávala minishetlanda, který byl prakticky zmenšená kopie našeho haflinga. A v tu chvíli jsem věděl, že je to on a že musí být náš, ať je odkudkoliv. Byl čtvrtek a bylo potřeba sehnat do neděle odvoz, protože paní s prodejem dost spěchala. Moc lidí ochotných nám ho přivést nebylo, ale naštěstí jsme našli kontakt na jednoho přepravce, který do toho s námi šel. Co na tom, že měl přepravník pro dva velké koně a za sebou noční putování přes půl Evropy- v neděli ráno jsme vyrazili. No a odpoledne už jsme měli našeho maličkého Priora doma na louce.

malý koník 4

O shetlandech a jejich povaze se říká ledacos. Já jako absolutní nekoňák jsem toho o nich v té době vlastně ani moc nevěděl. A možná to tak bylo i dobře. Někdy je potřeba jednat více srdcem než rozumem. Dvouletý hřebeček minishetlanda si mě naprosto získal. První dny po jeho příjezdu jsem proseděl u něj v ohradě a jen jsme se spolu seznamovali. Když jsme ho pak po pár dnech pustili ke stádu, jeho zájem o nás pochopitelně trochu opadl, ale i tak se k nám často vracel. V té době jsem ho však stále bral jen jako roztomilého malého koníka a nic víc.

Čas plynul a já začal víc a víc sledovat koně kolem sebe. Díky každodennímu kontaktu s nimi už nevidím jenom zevnějšek, ale mnohem víc se snažím koním porozumět a vnímat jejich pocity. A právě náš Prior je jedním z nejkontaktnějších koní. Nemám tím na mysli jen kontakt fyzický, ale hlavně duševní. Pokud mu chcete naslouchat, pak se dozvíte o jeho náladě, o jeho touhách, ale někdy také pouze jen to, že dnes na vás zrovna nemá náladu a tak ho máte raději nechat na pokoji. Máte-li nějaký splín či velké trápení, je právě on tím koníkem, který Vám dokáže pomoci. Je sice malý tělem, ale velký duší. Když respektujete jeho přání, vrací to pak měrou vrchovatou. Ano má svou hlavu, ale když se spolu domluvíte, udělá pro Vás skoro cokoliv.

Když pak člověk vidí, jak úžasné a citlivé stvoření takový minishetland může být, strašně ho zamrzí, když pak čte nebo slyší o tom, jak jsou to hrozná zvířata, že si je nemáte řídit a podobně. malý koník 1Co mně však připadá opravdu strašné je, když si někdo takového koníka koupí k domu jen jako živou sekačku, zavře ho do malého prostoru a myslí si, že je vše v pořádku. Nejhorší je, že lidé se tím dokonce chlubí a absolutně neberou v potaz, že i malý koník má svou duši a své potřeby. To, že je malý, opravdu neznamená, že je to něčí hračka. Samostatnou kapitolou jsou i malí koníci na výživných pastvinách, kde už se místo koníků pasou spíše prasátka. Přeci i minishetland může být v dobré fyzické kondici!

Byl bych moc rád, kdyby se přestalo přehlížet, že i minikoníci jsou normální koně, kteří mají své potřeby a lidé je tak konečně začali brát. A hlavně prosím: nedělejte z nich pouze sekačky na trávu.malý koník 2

 

 

 

 

 

 

 

Autor a foto: Jaroslav Bašta

http://kone-valterice.webnode.cz/