Olda Novák a jeho koňský svět..

Oldu provázejí koně od dětství.  Jako člen malého jezdeckého oddílu začal postupně docházet k tomu, že nechce dělat vše jako ve staré škole – svázané, dělané silou a drilem a v době kolem sametové revoluce si začal žít podle svého. S kamarády a koňmi žili po indiánsku, tábořili, jezdili bez sedel, koně měli bosé a nechávali je venku. Je jasné, že v té době je za to leckdo kritizoval…Později se Olda usadil na zpustlém pozemku, na kterém jeho Farma 249 funguje dodnes.

olda9V roce 1996 ho německý přítel Jürgen Mallo seznámil s principy přirozené komunikace Pata Parelliho. Záhy zjistil, že to, co ho Jürgen učí, se příliš neliší od toho, o co se snažil sám, protože celý systém vycházel z filozofie výcviku původních Američanů, kteří ke koni vždy přistupovali s velikou úctou, jako  k rovnocenné bytosti. Olda se vždy snažil svou práci s koňmi přiblížit způsobu pojetí přírodních národů s tzv. koňskou kulturou.

To byl také jeden z důvodů, proč v roce 1997 vzal batoh a vydal se vlakem přes celé Rusko až do Ulanbátaru, aby viděl poslední živou koňskou kulturu na světě a něco se tam naučil. Jelikož byl sám, tak nebylo příliš těžké se mezi místní lidi včlenit. Mongolové jsou velice pohostinní a hrdí lidé. Žádný národ nemiluje koně tolik jako Mongolové, i když se jejich přístup k nim bude zdát mnohým z nás velice tvrdý. Ale ani Mongolové sami k sobě nejsou příliš útlocitní a jejich kulturní zázemí je úplně jiné než naše. Více o Oldově cestě do Mongolska a o koních se můžete dočíst v povídkách na jeho webu.olda 4

Po návratu z Mongolska Olda  s Jürgenem a kamarády uskutečnili pravděpodobně první kurz přirozené komunikace v Čechách, který byl ale pouze pro poměrně malou skupinu zájemců, kde Jürgen Mallo představil práci podle Parelliho užaslým Čechům. V následujícím roce se konal velký veřejný seminář v hale na Kladně, který připravil malý tým nadšenců, kde asi čtyřicet účastníků vyučovali Jürgen Mallo a Andre Pede. Poté se s podobnými akcemi roztrhl pytel a nastupující komerce Oldu na dlouhý čas odradila..

Situace se změnila v posledních letech, kdy byl Olda často oslovován lidmi, kteří se pohybovali kolem koní a věděli, čím se zabývá, aby jim pomohl s problémem, se kterým si nedokázali sami poradit nebo aby je něco naučil. olda 5Díky tomu také poznal, jaká je často úroveň znalostí lidí, snažících se o přirozený přístup ke koním         (i když se samozřejmě najde dlouhá řada těch, kteří si vedou velice dobře, a kteří především díky svému talentu a vytrvalosti dosahují skutečně pozoruhodných výsledků). olda 8Pod vlivem těchto skutečností a na popud přátel, se před časem rozhodl opět danému problému věnovat veřejně a snažit se o předání svých zkušeností dalším lidem, kteří budou ochotni a schopni přijmout jeho pojetí vztahu mezi člověkem a koněm takové, jaké v jeho očích ve skutečnosti je – bez klišé zázračného a osvíceného horsemana.

Olda pomáhá koním a jejich lidem, pořádá veřejné kurzy, na jeho stránkách můžete najít poradnu i výuková videa, toto však slouží – stejně jako u jiných lektorů – pouze jako první pomoc. Jedná-li se o jednodušší problém, tak se ho mnohdy podaří vyřešit na dálku. Zrovna tak ve videích, si každý může najít zrovna to, co právě potřebuje. Jinak je samozřejmě nejlepší se kurzů zúčastnit osobně. Olda Vás zde seznámí s principy jeho výcviku, s mechanismy uvnitř stáda a jejich využití při výcviku. Dále Vám pomůže nalézt harmonický a vyvážený vztah s Vaším koněm, práci ze země a její využití pro budoucí ježdění. Neuvidíte ho však nikde pobíhat s mrkvovou hůlkou, ani s koňmi dělat cirkusové kousky.olda 2

Pro práci s koňmi je velmi důležité znát to, jak to ve stádě vlastně funguje. Moc se mi líbí Oldovo vysvětlení principu napojení:

„Napojení je jeden ze základních principů, které drží stádo pohromadě. Především při přesunech je jeden kůň napojený na druhého a to vždy slabší a méně zkušený na silnějšího a úspěšnějšího, čímž se tvoří jeden celek. Koně se na jedince, kteří je ve stádě převyšují rádi napojují, jelikož úspěšnost toho, na koho jsem napojen je předpokladem pro mé vlastní přežití…

Další mechanizmus ve stádě je napodobování osvědčeného chování. Takže napojený kůň se do jisté míry zbavuje zodpovědnosti za sebe a přehraje ji na někoho jiného. Díky tomu se zvyšuje životaschopnost celého celku. To, kdo bude napojený a kdo povede, se určuje mnoha faktory…Spolehlivostí, schopností rychlé a správné reakce, nabízením klidu a rovnováhy a v neposlední řadě schopností ovládat svůj prostor i prostor jiných jedinců (takže důvěra a respekt).olda 3

Ochota koně se na nás napojit se tudíž neodvíjí od toho, jak rychle nebo dlouho dokážeme koně prohánět, ale od toho, jací sami jsme a co koni dokážeme nabídnout. K ovládání prostoru patří samozřejmě tlak a to ve stádě probíhá prakticky neustále, čímž dochází k vytlačování slabších jedinců k okraji stáda. To je z hlediska přirozeného výběru postavení pro jednotlivce ryze nepraktické, takže tlak vyvolává protitlak. Tím se neustále upravuje rozložení sil ve stádě a vedení kolektivu drží v kopytech zákonitě ti nejúspěšnější. Tlak mezi koňmi se odehrává v drtivé většině formou gest a pohybu v prostoru. Skutečné konflikty jsou spíš v menšině (kousnutí, kopnutí)

Takže tento mechanizmus mohu využít ve svůj prospěch. K napojení není mnohdy tlak vůbec zapotřebí. Často stačí zaujmout patřičné postavení v prostoru a koni následování nabídnout…nebo třeba tlesknout, vykročit ke koni. Zastavit a znovu napojení nabídnout (čímž podpořím koně v reakci protitlakem). oldaNapojení, tak jak je mnohými horsemany prezentováno (včetně mě, na mých starých videích), považuji za zbytečnou hrubost…Chybí v něm totiž základní věc a tou je možnost napojení koni nabídnout. Nicméně mohu koně i nechat jedno, dvě kolečka udělat pokud vidím, že je kůň velice nesoustředěný, ale pokaždé následuje nabídka…Koně se vždy zeptám, co chce v daný moment udělat. V jeho rozhodnutí ho podpořím anebo mu nabídnu jiné…Ale to je už  o způsobu mé práce a nepatří to k tématu napojení…

Postavení ve stádě se mění v závislosti na změně okolností…To znamená např. březost kobyl, zdravotní handicap a nabytí nebo pozbytí kondice. Stádo je organizmus živý a tvárný, i ztráta důležitého jedince vede ke změnám v hierarchii.
Hierarchie se nemění nějak dramaticky rychle a neměnná může být dlouhá léta, pokud tedy nemám ve stádě koně, kteří postupně dorůstají. Naopak příchod nového koně může zcela zamíchat kartami.“

olda 1

Zdroj: Olda Novák http://www.oldanovak.cz/

Foto: Olda Novák