Paddock Paradise Valteřice

Pan Bašta žije se svou rodinou v malé obci v podkrkonoší a vlastní šest koní, pro které vybudoval Paddock Paradise. Spolu s manželkou propojili práci s dětmi a  koňmi a zde se podělí o své zkušenosti.  První je příběh koníka Marka, kterému PP zachránil život.

Mnoho z Vás určitě má nebo mělo stejný sen jako my. Mít vlastní koně. Naším snem konkrétně bylo mít jednoho koně. A to byl první velký omyl. Každý potřebuje parťáka a zvlášť stádová zvířata jsou o samotě opravdu nešťastná. To jsme si také velmi rychle uvědomili a brzy k nám dorazil kůň druhý, za pár měsíců třetí… no a teď už jich máme šest.

Dalším velkým rozhodováním bylo kam s ním. Ustájení v boxech nepřicházelo v úvahu. Kůň má mít přeci „svobodu“. Naštěstí máme za domem louky, na kterých se dříve pásly krávy a poté ležely ladem. „Velká zelená louka, to je přeci to nejlepší pro koně“, říkali jsme si tenkrát. Tak to byl druhý omyl.

skupina tlustochu

stádo obézních koníků na pastvině

marko tlustoch

Marko na pastvině – před schvácením

Jelikož máme z velkých koní respekt, náš pohled na inzeráty vždy mířil k nabídce menších či větších poníků. Naše stádo tak čítá šest poníků s kohoutkovou výškou od 80cm do 145cm. A tito koníci opravdu nemají problém se na velké výživné pastvině velmi rychle vykrmit.

Pár týdnů po příchodu jara se nám vždy naskýtal tristní pohled na obtloustlá zvířata, která příliš nepřipomínala štíhlé ladné koně z výstav. Zrovna tak jejich fyzička nebyla na příliš vysoké úrovni. Chvilka běhání po pastvině vždy končila nejméně půlhodinovým těžkým oddychováním. Člověk si však zvykne a říká si, že je to přeci normální a v zimě zase zhubnou.

kopyto po schvaceni

schvácené Markovo kopyto

Čas plynul, až přišlo jaro roku 2013. Zima byla sice dlouhá, ale poměrně mírná, a tak naši koně už před příchodem jara nevypadali zrovna štíhle. A čerstvá jarní tráva byla zřejmě tou poslední kapkou. Koník Marko nám ze dne na den přestal chodit, žrát a postupně úplně rezignoval na život. Veterináři na něm však neshledávali nic špatného a ani kopytář nepozoroval nějaký problém. My jsme mu v dobré víře nosili všemožné dobroty, jen aby něco žral. Stav, kdy byl na tom velmi špatně, a přitom jsme nevěděli, co mu vlastně je, trval asi tři měsíce. Až na konci srpna nám při pohledu na jeho kopyta došlo, oč se jedná. Marko byl schvácený. Jak se později ukázalo, tak na všech čtyřech kopytech prorazila kopytní kost chodidlo. Teď už se kopytář s veterinářem shodovali na jediném možném postupu- koně nechat co nejdříve utratit, aby již netrpěl. 

??????????

Markovo kopyto nyní

Jenže Marko už tou dobou začal zase jevit zájem o nás i o koně, žral bez problémů a bylo na něm vidět, že má opravdu chuť žít. My jsme se také nechtěli s navrhovanou cestou smířit a začali jsme hledat jakékoliv rady či příběhy takto nemocných koní. Nebylo to vůbec snadné, ale nakonec jsme přeci jen pár koníků, kteří úspěšně zvládli schvácení, našli a vždy se v té souvislosti zmiňovalo ustájení formou Paddock Paradise (PP) a úprava kopyt přirozeným trimem.

Ihned jsme pochopili, že tohle je pro Marka ta jediná možnost, kterou ještě můžeme zkusit. Dlouho jsme se tedy nerozmýšleli a inspirováni několika „Paddocky“ na internetu jsme naši zelenou louku postupně přebudovali na PP. Markův stav se v něm začal obdivuhodně zlepšovat. Je tomu asi 15 měsíců, co je naše stádo v PP a jejich kopyta jsou upravována přirozeným trimem. Marko je stále s námi, se svým stádem a šťastně a bezbolestně se pohybuje v našem Paddocku. Kromě toho je štíhlý a svalnatý tak, jako nikdy předtím. Ostatní koně jsou na tom stejně. Paddock Paradise nám zachránil život Marka, který byl pro ostatní dávno ztracený.

 

marko leto 2014

Marko – léto 2014

 

skupina leto 2014
spokojené stádo v PP

                                                            

 V dalších vyprávěních Vám o Markovi , našich dalších koních i o Paddock Paradise prozradíme více.

 

 

 

Autor: Jaroslav Bašta

Foto: Jaroslav Bašta

http://kone-valterice.webnode.cz/