Povídání se Zuzkou Prokopovou

V koňském světě není snad člověka, který by neslyšel o Zuzce Prokopové.

Komunikace s koňmi ji provází od samých jejích jezdeckých začátků. Velmi brzy pak právě v tomto odvětví našla životní inspiraci a cestu porozumění koním na profesionální úrovni.

zuzka 5

foto: Silvie Rybníčková

Mnoho dvojic lidí a koní našli k sobě díky Zuzce a její citlivému a individuálnímu přístupu společnou řeč. Zuzce každoročně procházejí rukama různí koně, jak sportovní, rekreační, tak i koně se speciálním výcvikem pro hipoterapii. I mnoho koní zkažených a zrazených lidmi, dostalo díky jejímu zkušenému přístupu novou šanci do života.

Zuzka pořádá mnoho soukromých i kolektivních seminářů, jezdí pomáhat koním s jejich lidmi v podstatě po celé republice. Na jejím ranči dostávají základy spolupráce s lidmi také hříbata a mladí koně, je zde také možnost domluvit si dlouhodobější pobyt s koníkem.

Mnoho stájí i jednotlivců vytvořilo se Zuzkou dlouhodobou spolupráci v týmu téměř stálých účastníků a ti tvoří řady jejích pokročilých studentů.

Sama se setkávám se spoustou dvojic, které jsou Zuzčinými žáky a to je myslím ta nejlepší vizitka její práce.

  • Zuzko, jak a kdy jsi vlastně s přirozenou komunikací začala, co bylo tím impulsem, že sis řekla – ano, tohle je ta správná cesta?
zuzka 4

foto: Martina Jasanská

Myslím, Leni, že jsem začala ihned, po pořízení první rodinné kobylky. Klasika mě nikdy nelákala, avšak svět „zaříkávačů“ byl tehdy otázkou filmu. Každopádně inspirace byla. Během pár let se pak dalo najít pár lidí, kteří dokázali vysvětlit principy americké verze tohoto odvětví. O tom, jestli je to správná cesta jsem nikdy neměla nejmenší pochybnost. Nehoda v začátcích se Siginkem mě donutila dojít hlouběji než na 7 parelliho her a pak už bylo jasno 🙂 Ohledně profesní stránky, ta přišla ještě o pár let později, kdy mě okolí na základě úrovně s mým koněm, začalo žádat o pomoc. Postupně se to rozvinulo až do nynější ucelené školy Partnershipu.

  • Určitě jsi se setkala někdy s koníkem, který měl velký problém „díky“ špatné zkušenosti s lidmi. Jak se vůbec začíná pracovat s takovým koněm?

Nejdříve zhodnotím, kde pravděpodobně problém vznikl a poté teprve hledám vhodné řešení. Stejně jako pro léčbu je nutná diagnóza. Tyto záležitosti jsou velmi individuální, často mě přimějí vymýšlet zcela nové postupy, nebo jejich kombinace ke zdárnému řešení. Společným jmenovatelem jim je vždy čas, trpělivost, někdy odvaha a také zkušenosti.

  • Vážím si toho, že jsi jako jedna z mála zůstala působit u nás v České republice. Setkáváš se tu spíš více s lidmi, kteří opravdu chtějí mít hezký vztah se svými koňmi, pracují na sobě, i když to leckdy nebývá snadné a nevzdávají to, nebo naopak?
zuzka 3

foto: Martina Jasanská

Z podstaty své profese se v absolutní většině setkávám s lidmi z první skupiny. Ti ostatní mě obvykle neoslovují 🙂 Tito lidé se ozývají ze všech odvětví jezdectví od „hobíčkářů“ po sportovce. Pomáhám lidem s mladými koňmi před obsedáním, přiježděním spolehlivého parťáka do lesa, mladým sportovním nadějím v odvětví drezury, parkuru, vytrvalosti i westernu, napravovat lidské křivdy a omyly v tréningu, zvyšovat úroveň výsledků, práci ve volnosti, odstraňovat blokády…nedá se tedy říci, že například sportovní jezdci nemají o komunikaci zájem. Naopak poslední dobou zaznamenávám nárůst požadavků ohledně spolupráce právě z této skupiny. Vzájemná nevraživost se zdá být minulostí. Jde však především o osobní zkušenosti každého jedince. Když sleduji práci některých „kolegů zaříkávačů“, ani se sportovním jezdcům nedivím.

  • Jak vznikla Tvá metoda komunikace zvaná Partnership a co obnáší?

Postupným vývojem, mnoha zkušenostmi s mnoha desítkami koní a jejich majitelů. Pro čtenáře těchto stránek jistě nebude novinka práce založená na křehké balanci důvěry a respektu. Například Montyrobertsovské napojování u mě neuvidíte, ani jiné „kovbojské“ techniky. Přesto nemůžu říct, že bych nějakou metodiku zatracovala, klidně může přijít situace, v níž budu ráda, že můžu vybírat i z těchto praktik. Co si hlídám je spravedlnost a klidné chování, být potichu a srozumitelná vůči koním…no a pak to taky tak srozumitelně vysvětlit lidem 🙂 Raději jdu pomalejší cestou, se stabilními základy. Samozřejmě se však také snažím být maximálně efektivní, někdy je to velký vnitřní boj, jakou cestu u konkrétního jedince zvolit. Stále si také hlídám individualitu, koně nejsou stejní. Každý člověk a každý kůň, je jedinečná kombinace dvou osobností, to se nedá nalinkovat.

  • A na závěr otázka..vím, že jsi hodně vytížená. Je ale něco, co bys ještě chtěla s koňmi dělat – například spojit práci s koňmi a malými dětmi, nebo třeba založit koňský útulek, či napsat knihu? Útulek mě napadl v souvislosti s tím, že vím, že Ti není lhostejný osud týraných nebo opuštěných zvířat (nejen koní) a sama se snažíš jim poskytovat nebo hledat domov…
zuzka 1

foto: Monika Šimíčková

Stejně jako dosud, počítám s tím, že můj život i nadále bude provázet péče o zvířata v nouzi. Co se útulku týče, je to na mě moc velká administrativa (celkově mi papírování všeho druhu není blízké), takže v rámci svých – jak už jsi zmínila především časových – možností se jim budu věnovat nadále. Pomáhat je vždycky potřeba a mám radost, když se mi povede někoho inspirovat i v tomto směru.

Jinak v hlavě mám několik nových, postupně se rodících projektů, které už se pomalu rozjíždějí. Patří mezi ně například „14 denní Maraton“ s mými pokročilými studenty. Na ranč nám majitelé přivezou koně a celých těch 14 dní obsedáme, vychováváme, spravujeme, přiježďujeme…podle přání majitele a možností koní. Je to úžasné, když člověk vidí, kolik toho jsme schopni za 14 dní společně zvládnout. Moc mě to baví. Je tu omezený počet míst pro koně i studenty. Zatím je přetlak spíše koní, někteří si druhý ročník maratonu rezervovali už na podzim. Se studenty to doufám brzy dotáhneme tak, že budeme moci otevřít více ročníků. Stát se „pokročilým“ má však určitá pravidla nároků, které na tuto skupinu mám.

zuzka 2

S beránkem – když jsou ty Velikonoce 🙂

Druhým projektem s letošním nultým ročníkem je „Free týden na ranči“. Studenti tu mají moji práci výměnou za jarní pomoc s údržbou ranče. Tato akce byla naplněna během pár minut. Mám velkou radost, že je zájem o moji práci, velmi se snažím nabízet klientům (koním i majitelům) poctivý a profesionální přístup.

 
Děkuji za rozhovor a přeji hodně dalších úspěchů v Tvé práci 🙂

 

 

Autor: Zuzana Prokopová

http://www.zuzkaprokopova.cz

http://rancloucka.cz/