Prevence a léčba parazitóz koní

Ráda bych se s Vámi podělila o naši zkušenost s koňskými parazity.

Koně jsme klasicky odčervovali dvakrát do roka pastami, které nám veterinář doporučil. Před nějakou dobou k nám na upastvení přišel koník, který nevypadal zrovna moc dobře.. Nicméně veterinář na něm neshledal nic, co by nebylo v pořádku. Koník baštil, ale stále byl hubený, takový „nemastný neslaný“. Nechali jsme mu tedy udělat rozbor trusu. Výsledek byl očekávaný – nález velkých a malých strongylidů v masivní míře. Následně nám bylo doporučeno koníka oddělit, několik dní po sobě odčervovat a znovu udělat rozbor trusu. Ten jsme pro jistotu nechali udělat všem koním. Výsledek byl opět ne moc dobrý, většina koní měla nález velkých a malých strongylidů ve velké míře. Následoval další kolotoč odčervování, po určité době opět kontrola. Ještě podotýkám, že pastvina je udržovaná, trus koní sbíráme, nedopasky sekáme. Výsledek byl ten, že SVÚ Praha nám opět dal protokol s výsledky nálezu velkých a malých strongylidů a veterinářka doporučila odčervovat čtyřikrát ročně.

Proto, že nám opravdu na koních záleží a přijde mi nesmyslné do nich cpát chemii čtyřikrát do roka, šla jsem si své vědomosti rozšířit na seminář Prevence a léčba parazitóz koní, který přednášely paní doktorky MVDr. Kristýna Pinterová a MVDr. Klára Fečková.

Zjistila jsem, že přiložený protokol od SVÚ Praha není tak úplně v pořádku. Rozhodně by rozbor trusu měl obsahovat jasné sdělení  kolik vajíček na gram trusu tam je!!! protokol.

A rozhodně se prevencí a trochou úsilí dá dosáhnout toho, aby se dělala jen koprologie a nemuselo se odčervovat vůbec, maximálně jednou ročně.

Jak na to, se Vám pokusím popsat níže. Začnu nejprve obecným popisem parazitů. 

Vnitřní a vnější parazité u koní

 Vnitřní parazité

  • škrkavky – vyskytují se pouze u hříbat, dospělí koně jsou už vůči těmto parazitům imunní. Klasický případ – odstávče, nečistá pastvina, koník má velké břicho, dlouhé chlupy, je apatický, někdy kašle. Parazit naklade vajíčka do střevního obsahu a ta trusem odcházejí ven. Vajíčko má velmi silnou stěnu, proto roky na pastvině přežívá,nezničí ho mráz, spíše vysoká teplota = vláčet pastvinu za horka. Ve vajíčku je infekční larva. Na pastvině vajíčko koník spase, v tenkém střevě koně se larva z vajíčka uvolní, proniká stěnou střeva do krevního řečiště a následně je zanesena do jater. Krevním oběhem se z jater dostává do plic, dál do plicních sklípků, kůň kašle, polkne larvu a ta se dostává do tenkého střeva, kde dozrává a může se začít rozmnožovat. Samička klade vajíčka cca za 12 týdnů po infekci. Mladí koníci se nesmí masivně odčervit, vyvolá to autoimunitní reakci nebo koliku. Doporučuje se odčervovat velmi opatrně, ideálně ivermecitn (pozor na minimální věk hříběte!) ½ dávky po 10ti dnech. Prevence: ideální je mechanicky sbírat trus.
  • malí strongylidi – nejčastěji Cyathostoma. Najdeme je v trusu už napité krví, takže jsou do zbarvení do červena. Dospělci mají kolem 1 cm dé Jedná se druhově pestrou skupinu parazitů, která zahrnuje přes 50 druhů hlístic. Jsou parazité tlustého střeva, s přímým vývojem bez mezihostitelů. Samičky malých strongylidů vylučují do obsahu tlustého střeva tenkostěnná vajíčka, která se dostávají s trusem do vnějšího prostředí. Mohou způsobit krvavý průjem, hubnutí koně, oslabuje koně, bere mu živiny. Doporučuje se udělat vyšetření trusu. Tito parazité jsou plošně rezistentní na několik skupin antiparazitik. Odčervení dle doporučení veterináře            ( Ivermectin, Panacur… )
  • velcí strongylidi – jsou vzácnější, parazitují na stěně tlustého střeva, v játrech i slinivce. Způsobuj parazitární koliku. V minulosti byly parazitární koliky dost časté, nyní ne. Při kolice je nutné sledovat, kolik kůň vypije vody!!  
  • tasemnice – u koní se málo často najdou, ale mohou se vyskytovat. Dlouho se myslelo, že tasemnice nejsou pro koně nějak velký problém. Proto se ani proti nim nějak speciálně nebojovalo. Jenže novodobé výzkumy zjistily, že tomu tak netasemnice fotoní. Tasemnice totiž nevylučují vajíčka pořád nebo je vylučují nepravidelně, Proto je  běžném parazitologickém vyšetření trusu nemusíme najít. Dospělá tasemnice je placatá asi 3 cm dlouhá. Vajíčko tasemnic odchází trusem na pastvinu, tam je pozře mezihostitel, to je organismus, kde se parazit vyvíjí, ale nerozmnožuje se (roztoč). Za 3-4 měsíce se vylíhne larva cysticerkoit a tu koně spasou, v těle koně se cca za 10 týdnů vyvine tasemnice, a klade vajíčka do střevního obsahu. Může se ale také usadit na přechodu tenkého střeva a slepého střeva. Zde buď dráždí, dělá zánět, nebo i díru. Ideální odčervovací pasta je Pyrantel. Pozor, můžeme se setkat i s tasemnicí Echinococcus, na pastvině je trus od lišky. Kůň žere trávu kolem a nakazí se.

Méně častí vnitřní parazité:

  • háďátko koňské je drobný endoparazit způsobující klinické problémy převážně u hříbat v prvních týdnech života.
  • roupi – koně si drbou ocas, samičky parazita žíjící v tlustém střevě se vysouvají z konečníku a kladou do jeho okolí vajíčka. Koníka to svědí. V koprologii se nenajdou, musí se lepenkou odlepit vajíčka kolem konečníku. Doporučuje se omýt ocas betadinou, desinfekce míst, o které se drbe.
  • žaludeční střečci – střeček je vnitřní i vnější parazit – vyvíjí se v zažívacím traktu, v ČR není žaludeční střečkovitost koní nijak častá.
  • letní rány – jsou to nehojící se rány, mokvají, nereagují ATB, většinou na hlavě, tlamě. Stačí odčervit obyčejným přípravkem.
  • plicní parazit Dictyocaulus – hlídat u kontaktu koně s oslem, neměli by být spolu na pastvině.

 

Vnější parazité

Způsobují intenzivní svědění

  • roztoči (8 nožiček)
  • – svrab – u koní většinou na nohách – rousy. Kůži ošetříme dostupnými přípravky proti zevním parazitů
  • klíště – přenašeč nemocí
  • hmyz – (6 nožiček), obtěžuje pokousáním, svědí to, přenáší nemoce , např. infekční anemie. Zle dělá import koní, zavlekla se sem např. západonilská horečka. Dále je na vině i globální oteplování, je to hrozba, např. na Moravě se objevili zvláštní komáři – přenašeci nemocí…
  • všenka – hmyzí parazit, doporučuje se postříkat Neostomosanem
  • střeček – je to pruhovaná moucha, hodně hlasitě bzučí, naklade pod kůži a na srst vajíčka. Vzniknou bouličky, nebo i abscesy, z nichž lezou larvy, larva se musí vymáčknout larvu, popř. bouličku naříznout.. Odčervit Ivermectinem (nejpozději do prosince).

Všeobecně u všech odčervovacích přípravků je nutné si přečíst  – na jaké parazity jsou.

Pozor! U hříbat – od jakého věku a váhy a u březích klisen = vždy pečlivě přečíst!

Nikdy neodčervovat nitrožilně (praktikovalo se dřív!!!!!)

Co z toho všeho tedy vyplývá?

Většinou je zvykem odčervovat dvakrát do roka, dělalo se to z důvodů vyhnání koní na pastvu – na jaře a pak na podzim, kdy zase končí pastevní sezóna. Podívejme se na to, jak by bylo možné dosáhnout toho, aby nebylo nutné masivně koně odčervovat a zbytečně jejich organismus zatěžovat chemií.

Nejdůležitější doporučení je prevence – jelikož jsou parazité čím dál víc rezistentní na antiparazitika. Prevence zahrnuje: mechanické sbírání trusu, nasbíraný hnůj oddělit nebo kompostovat (kompost – vysoká teplota ničí parazity – kolem 50 st.). Larvy nebudou mít čas dostat se dál od hromádky koblížků a přeruší se tím jejich vývojový cyklus.. Pastvinu vláčet pouze v horku. Sekat nedopasky – a ty odvézt mimo. Dále např. vápnění pastviny. Dle možností je dobré část pastviny nechat odpočinout – pasení koní v oplůtcích, které se vždy po nějaké kratší době mění. Možno nechat přepást ovcemi. Popřípadě ponechání vždy části pastviny na jeden rok „ladem“ = bez koní.

Dále se dá vysledovat nutnost odčervení:

Ideální je mít konstantní stádo, vědět kdy se čím naposledy odčervovalo, podle ERP (to je délka působnosti pasty – např. Ivermectin 8 týdnů, Pyrantel 6 týdnů atd..)…..udělat koprologii. Ve výsledku koprologie nám musí přesně sdělit, kolik vajíček se tam na gram trusu  nachází.

Podle výsledku:

– malé množství vajíček, ne tasemnice, na střeček….. nemusím odčervovat.

– vysoké množství vajíček…. odčervit, po ERP opět kontrola….

Pokud do stáda přišel nějaký koník, u kterého nevíme, kdy a čím se odčervovalo, dáme širokospektrý přípravek, počkáme podle ERP, dál koprologie atd…

Ideální stav je neodčervovat chemicky vůbec, jen dělat koprologii.

 

 

Autor: Lenka Kavková, čerpáno z materiálu semináře Prevence a léčba parazitóz koní

Foto: Vergleichende Tropenmedizin und Parasitologie, Veterinärwissenschaftliches Department, Ludwig-       Maximilians-Universität, München)