Přirozený sed a čím je pro nás koník prospěšný z hlediska fyzického zdraví

Kůň je pro člověka důležitý z mnoha důvodů. Já bych se v tomto článku chtěla zabývat tím, čím může být kůň pro nás prospěšný z hlediska našeho fyzického zdraví – konkrétně pro náš pohybový aparát. Nebudu se zde věnovat lidem hendikepovaným, ale naší „zdravé populaci“.

Jelikož jsem povoláním dětská lékařka, zaměřím se hlavně na děti. Ve své praxi dennodenně vidím, jak dnešní životní styl velmi negativně ovlivňuje pohybový aparát dětí a jejich fyzickou zdatnost a schopnost ovládat vlastní tělo. Problém je v tom, že děti ani rodiče si to neuvědomují, ale do budoucna si tím zakládají na spoustu zdravotních obtíží, jako jsou bolesti zad, hlavy či kloubů.

spatny sed 2

Špatný sed – jezdkyně vůbec nezapojuje břišní a zádové svaly

spatny sed 1

I tento sed je špatný. Jezdkyně má stažené hýžďové svaly a prohýbá se v bedrech.

Dobu nezměníme, ale můžeme našim dětem i sobě, pomoci tím, že využijeme jedinečný rehabilitační a posilovací „stroj“ – koňský hřbet. Vždy mě zamrzí, když vidím dítě, které jede nebo jen sedí na koni, ale tohoto nevědomého daru nevyužívá, protože zkrátka sedí na koni špatně. Aby koňský pohyb mohl na lidské tělo blahodárně působit, musíme mu to dovolit. A špatný sed jezdce je v tom bariérou. Nemyslím tu teď korektní jezdecký sed, který se učí na jízdárnách v sedle. Řeč je o přirozeném posazení se člověka na koně, které by mělo být automatické a to hlavně pro děti, které by ještě neměli být zkažené špatnými návyky. Bohužel dnes ani zdravé malé dítě nedokáže ve většině případů zaujmout správný sed.

dobry sed 1

Pokus o správný sed v rámci fyzických možností jezdkyně. Hýžďové i stehenní svaly jsou povolené, zádové a břišní svalstvo zpevněné.

Správný sed by měl být pohodlný pro jezdce i koně. Měli by být spolu sladěni a nijak si nepřekážet. Člověk by měl mít uvolněné všechny své svaly, které při jízdě nepotřebuje a zapojovat pouze ty, které ke správnému sedu potřebuje. A to je pro spoustu lidí problém. Aniž bychom si to uvědomovali, zatínáme při jízdě na koni svaly, které by měly být uvolněné a ty které bychom používat měli, necháváme ochablé.

Jak z toho ven? Jednoduše. Schovat na chvíli někam sedlo a třmeny. Uvolněně se posadit na koně, nechat se na něm v kroku vodit a snažit se při tom vnímat vlastní tělo a sladit ho s pohybem koně. Poté se zaměřit na to, které svaly máme zbytečně zapojené a ty uvolnit (nejčastěji hýžďové svaly a svaly stehenní) a zapojit správně ty, které moc často nepoužíváme (břišní svaly a svaly zádové- hlavně vzpřimovače páteře). I když se to vše zdá jednoduché, ve skutečnosti je to docela obtížné. Může se zdát,  že vlastně na koni nic neděláme, děláme toho pro vlastní tělo strašně moc. Někdy prostě méně znamená více.

A čím vším to tedy prospěje dětem?

  • zlepší jejich držení těla,
  • zlepší schopnost koordinace jejich pohybů,
  • předejdeme tím bolestem zad a hlavy v dospělosti.
dobry sed 2

Nejlepší sed, který jsem kdy viděla měl tento malý chlapeček. Na koni seděl naprosto přirozeně.

  • Ale také pro ženy je tu spousta pozitiv:
    • posílíme tím svaly dna pánevního,
    • odstraníme bolesti zad a hlavy,
    • lze tak podpořit léčbu funkční sterility,
    • může mít také pozitivní vliv na močovou inkontinenci.

    Jak však docílit toho, abychom pohyb koňského hřbetu mohli pro své zdraví co nejlépe využít? Nejlepší by samozřejmě bylo sedět na holém koňském hřbetu. Ale ne vždy je to úplně pohodlné. Proto máme na výběr další možnosti:

    Sedlo – sedlo samo od sebe je už takovou překážkou, která pohyb koňského hřbetu vlastně tlumí, aby nám nedělalo obtíže se na koni udržet.

    Voltižní madla v kombinaci s podsedlovou dečkou – obojí je primárně určeno k jiným účelům. Madla na voltiž a dečka pod sedlo. Takže je to vlastně jen improvizované vybavení.

    Jezdecké pady s třmeny – nejsou také moc vhodné, protože spousta z nás využívá třmeny spíš jako oporu, abychom se na koni udrželi. Třmeny jsou proto nejčastější příčinou špatného sedu.

    Po několika letech zkoušení různých sedel, madel a jezdeckých padů se nám nejvíce osvědčily právě pady na ježdění. Ale i tak žádný z nich ideálně nesplňoval naše požadavky. A tak jsme byli nuceni vyrobit si pad vlastní.

    A co by podle nás měl správný pad splňovat? Měl by být maximálně pohodlný člověku i koni. Ve správném sedu by nám neměly bránit žádné zbytečné přezky, oka ani řemeny. Mělo by tam být pouze jednoduché madlo k občasnému přidržení. Abychom koně netlačili svou kostrčí do páteře a nám bylo sezení pohodlnější, měla by být v padu dostatečná vrstva výplňového materiálu, který by však neměl být příliš tuhý, abychom mohli správně vnímat pohyb koňského hřbetu.

    Pokud budete chtít, můžete si na našich stránkách prohlédnout námi navržený pad.

    http://kone-valterice.webnode.cz/jezdecke-pady/

     

    Autor: MUDr. Eliška Baštová

    Foto: Jaroslav Bašta