Řeč těla

Poznej svého koně…

Je jedno, co se svým koněm chceš dělat. Je dokonce jedno, zda je to Tvůj kůň. Důležité je, jak se vedle něj budeš cítit. A co víc – jak se vedle Tebe bude cítit on.

Jízdou na koni si propůjčujeme svobodu. Jak říká Olda Novák, v momentě, kdy usedneme na koňský hřbet, stáváme se Kentaurem. Mnohdy se ale stává, že se s koněm neumíme domluvit na základních věcech – kterým směrem půjdeme a jak rychle. Ke koni je nutné přistupovat nejen s respektem, ale i s pokorou a ohleduplností. Ač může na některé z nás působit kůň jako velké majestátné zvíře, které je potřeba zkrotit, aby nás poslouchalo, opak je pravdou. Pokusím se vám v příspěvcích pro tento internetový časopis trochu přiblížit koňskou duši a vysvětlit, jak je vnímám já. Jízda na koni je neuvěřitelný zážitek, ale pouze za předpokladu, že si rozumíme.

Ač jsou koně převážně němá stvoření, vydávající mnohem méně zvuků, než my, lidé, dokáží spolu dokonale komunikovat. Komunikují neverbálně – gesty. Mnohem více, než my lidé, vnímají řeč těla, napětí, postoje a pocity. Mají svou koňskou řeč, která je stejná na celém světě. Předpokladem pro to, aby kůň tuto řeč ovládal, je jeho život ve stádě. Pouze ve vzácných případech, kdy byl kůň od hříběte izolován od ostatních jedinců svého druhu, můžeme narazit na jeho neschopnost rozumět gestům jiného koně. S takovým je komunikace velmi složitá a náročná, doporučuji nejdříve takového koně začlenit na nějaký čas do stáda, aby se z něj stal KŮŇ a až potom s ním zahájit nějaký rozhovor.

I když se na první pohled může zdát, že se kůň tváří pořád stejně, není tomu tak. To, že neumí mluvit, ještě neznamená, že neumí sdělit, co se mu líbí a co ne, co by chtěl či nechtěl dělat nebo jaký má na co názor. Je proto důležité naučit se koně sledovat a „číst“ jeho gesta.

DOPORUČUJI – si někdy udělat čas na pár hodin pouhého sledování koní ve stádě. Zjistíš, který z koní je dominantní, který se raději vyhýbá problémům, který je submisivní… Když se Ti podaří zjistit, jaký typ koně je ten Tvůj, může Ti to práci s ním hodně usnadnit.

ŘEČ TĚLA

Pokud chceš, aby Ti kůň rozuměl, musíš používat řeč těla. Narozdíl od koní jsme v jejich neverbální komunikaci poněkud omezení – nemáme pohyblivé uši, nemáme čtyři nohy. Musíme si tedy vystačit s tím, co je.

TIP – vyzkoušej si sílu řeči svého těla. Drž konec vodítka a vyjdi proti koni uvolněně, bez přímého pohledu na něj. Uvidíš, jak klidně Tvůj příchod kůň přijme. Pak naopak vyzkoušej přijít ke koni rázným rychlým krokem, dívej se přímo na něj a ještě zvedni lokty od těla. Většina koní takový přísun energie nevydrží a couvne, uskočí, nebo alespoň zvedne hlavu. Míra reakce koně závisí na jeho přirozeném temperamentu, stupni socializace s lidmi a na tom, jak moc či málo člověka respektuje.

Příklady

soutez hlava 1Kůň věnuje svou pozornost tomu, co je vepředu a zároveň sleduje, co se děje za ním. Takto může vypadat výraz koně na vyjížďce v přírodě pod jezdcem – zkoumá terén, kterým půjde a zároveň vnímá jezdce.

hlava 2Kůň s nastraženýma ušima dopředu a zvedlou hlavou projevuje velký zájem o to, co je vepředu, možná i dost daleko před ním.

 

hlava 3Kůň je uvolněný a klidný, odpočívá.

 

hlava 4Uši stočené dozadu avšak ne přiklopené k hlavě značí zájem o něco, co je za koněm.

 

 

hlava 5Uši stočené dozadu a přitisklé k šíji jsou výrazem hrozby či agrese, mnohdy po takovémto výrazu varování přijde útok zuby nebo kopyty.

 

 

 ferda

Kůň odpočívá, spí… Koně mohou spát vestoje i vleže. Lehají si pouze v případech, kdy se cítí naprosto bezpečně – tedy většinou obklopeni svým stádem venku na louce, kde je vidět do všech stran, kdyby se blížilo nějaké nebezpečí. Když nás nechá kůň přijít k sobě, když leží, je to znakem velké důvěry v člověka.

 

 

llllll

Hřebčí chování.

 

 

pohoda ve stádě

Pohoda ve stádě.

 

 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Kůň odpočívá, zadní nohu má povolenou, zívá.

 

 

ss

Kůň hrozí hlavou, má sklopené uši, vykopává zadníma nohama, je zde vidět souboj mezi koňmi o vyšší místo v hiearchii stáda.

 

 

rrrrrrr

Rozrušení – zdvižený ocas, nastražené uši, hlava nahoře. Tento koník byl možná vyplašen a utíká, nebo si v rámci hraní ve stádě běhá po výběhu.

 

 

ddddd

Přátelské oždibování, hrátky. Koníci spolu komunikují, stojí uvolněně a nenásilně se pošťuchují a oštipují. Není to agrese, i když má hnědobílá klisna skopené uši, protože zbytek těla stojí naprosto v klidu.

 

 

pp

Koníci se vzájemně přátelsky drbou. To je velice důležitý rituál ve stádě, často mezi dvěma koňmi, kteří k sobě mají nějaké sympatie, opakovaný. Kromě péče o srst a příjemné drbání jde o utužování sociálních vztahů ve stádě. Pokud koníka drbeme na místech, které má rád, můžeme si všimnout, jak špulí pysk a nebo má tendenci drbat na oplátku nás. Klidně koně nechávám drbat mě pyskem, opatrně, ale musí vědět, kde je hranice a štípnout zuby mě nesmí.

 

Autor: Michaela Kunová

Foto: Michaela Kunová, Markéta Hrušková, Lenka Kavková