Rozhovor s ex podkovářem M. Ferradorem

Horse shoes will be obsolete’ – says ex-farrier

Podkovy budou zastaralé – říká ex podkovář

  Seznamte se s Marcem Ferradorem. Byl to velmi uznávaný podkovář, který začal mít vážné pochybnosti o přitloukání podkov na koňská kopyta a rozhodl se s tím něco udělat. Jeho kolegové si mysleli, že zešílel,  když oznámil, že končí se svou živností, on ale dokázal  přesvědčit devadesát procent svých zákazníků, aby zkusili jezdit na nekovaných koních.jednička

Říká, že nejen že jsou železné podkovy škodlivé, ale také ovlivnují životní styl koně. V tomto rozhovoru vyzývá veterináře, podkováře a učitele jízdy na koni, aby se poučili – hlavně kvůli zvířeti, které trpí kvůli tomuto chybnému počínání.

Marc, který pracuje v Katalánsku ve Španělsku, dříve jezdil a soutěžil. Dvanáct let po tom, co se živil jako podkovář, se stal profesorem podkovaření. V té době pracoval na vytvoření osnovy a také na příručce pro kurzy pro Evropskou federaci podkovařské asociace. Terén v Katalánsku popisuje jako „zvláštní“ – může být suchý a nemilosrdný, takže je náročné zajistit, aby koně přešli na bosonožství bezbolestně.

  • Povězte nám prosím, co obnášelo Vaše zjištění, že podkovy koním škodí.

Ze začátku se žádná změna v mé profesionální kariéře nestala. Byl jsem podkovář a učil 14 let v oficiální škole podkovářu v Barceloně a někteří žáci a klienti se mě vyptávali na “bosé hnutí”, tak jsem začal hledat informace a lidi, kteří upravovali bosá kopyta v okolí.

Chtěl jsem vidět, co se stane, když koně žijí naboso. Jeden z hlavních důvodů, proč jsem se změnil bylo to, že jsem si uvědomil, že mladí koně přichází o zdraví při každém podkování. Podkovy je nutí  změnit vyvážení zatížení jejich kopyt, a i když by to měl vědět každý podkovář na světě, většina z nich stále koně kove.dvojka

Je hloupé neuvědomovat si, co bosonohý kůň nabízí a rozhodnout se přibít podkovu na živý orgán s domněnkou, že mu tím pomáhá. Potřebujeme lépe porozumět kopytům (a koním) tak, abychom mohli co nejefektivněji podpořit jejich zdraví. Když nakovaný kůň tvrdě pracuje, upadne časem do stavu chronického onemocnění – což může být mechanická laminitida, infekce kopytní škáry, praskliny kopytní stěny, deformace kopyta atd… Když bosý kůň tvrdě pracuje, struktury jeho kopyta jsou dobré a zdravé. Když jsem pochopil, že nemůžeme koni pomoci tím, že ho systematicky koveme, hledal jsem nové způsoby, jak kopyto chránit. Měl jsem pochybnosti, a tak jsem se ptal svých bývalých učitelů a také mistru podkovářů, i veterinářů, které jsem znal… Ale žádný z nich nepochyboval o podkování jako správné péči o koně. Neschopnost sebekritiky vlastní práce podkovářů i veterinářů byl důvod, proč jsem se vydal svou vlastní cestou.

  • Živilo Vás podkovářství, co jste tedy dál dělal? 

Byl jsem vyzbrojen k zahájení svého ‚přechodu‘ dobrými argumenty, byl jsem schopen vysvětlit změnu svým klientům. To bylo v roce 2009. Řekl jsem jim, že můžu lépe pomoci blahu jejich koní  těmito technikami, protože podkovy jsou zastaralé a škodlivé.

Devadesát procent mých klientů přešlo na bosou metodu a pomalu jsem si našel i nové klienty – díky mojí internetové stránce. Deset procent majitelů koní mě opustilo. Nezlobil jsem se…a protože tito lidé byli mými dobrými zákazníky posledních 14 let, tak jsem jim vyhledal podkováře. Někteří z nich ale změnili v posledních letech názor a díky dobrým vztahům mezi námi, jsem s nimi opět začal spolupracovat. Nelze hned změnit názor člověka, neboť i já sám jsem také potřeboval čas na změnu.trojka

Jsem moc rád, že mi známí podkováři a veterináři začali posílat zákazníky, kteří chtěli mít své koně bez podkov. Měl jsem v tomto směru štěstí. Jsem šťastný a spokojený, protože je hloupé  bát se ztratit některé zákazníky kvůli penězům.  Chápu, že nikdo nemůže změnit svůj názor během jednoho dne, ale nikdy nemůžete mít dobrou výmluvu, proč nedělat svou práci dobře. Vše se dá změnit dobrým plánováním a dobrou prací s lidmi a koňmi. Práce s koňmi je také spolupráce s lidmi. Před každým koněm je člověk a pokud chcete pomoci koni, je nutné se také umět domluvit s majiteli.

  • Jak na Váš postoj reagovali Vaši kolegové podkováři?

Byly různé reakce. Někteří říkali, že jsem se zbláznil, jiní že s touto změnou ztratím hodně peněz. Ale teď mám dobré zákazníky a velmi dobrou pověst. Ostatní typicky tvrdili,  že ne všichni koně mají taková dobrá kopyta, aby mohli být naboso. Neuvědomují si, že problém není v kopytech, ale v životním stylu koní. Například systémy treků poskytují koním lepší životní styl.čtyřka  Někteří  podkováři také uvedli, že nechtěli zdlouhavě vysvětlovat svým klientům, jak zlepšit životní podmínky koní…Mám štěstí, že se zde, v Katalánsku, mám skupinu podkovářů, kteří mi věří, radí se se mnou, když mají nějaké pochybnosti a bez problému mi pokládají otázky a požadují informace o bosé metodě. Vždy jim rád odpovím. Kdysi jsem navštívil Národní kongres o veterinářství a podkovářství a uvědomil si, že změna je možná, ale musí začít uvnitř společenství podkovářů. Koňský svět naléhavě potřebuje velkou změnu zejména ve všem, co souvisí s koňskou a kopytní péčí. Proto nesmíme ztrácet čas  hloupými argumenty o morálce. Potřebujeme více vzdělání a více podložených výsledků a toto všechno lze uskutečnit, pokud se začne transformovat část našeho současného profesionálního sektoru.

V Evropě se podkováři i veterinární lékaři učí ve státních – tedy dobře přístupných školách. Musíme být schopni ovlivnit tyto mladé lidi, aby zajistili lepší budoucnost pro naše koně a neztráceli čas v hloupé válce mezi různými společnostmi, které jsou certifikované v bosé metodě. Profesionálové jedné bosé metody často nepřijímají možnosti jiné metody pro úpravu kopyt než je ta jejich,  a to je velmi špatné, neboť se ochuzuje kvalita jejich práce a výsledků. Jsme zodpovědni za koňské zdraví, musíme využívat všechny prostředky a techniky k pomáhání a léčení našich pacientů.

  • Nikdy byste tedy znovu nekoval?

Ve skutečnosti jsem to dvakrát zkusil,  pokaždé kvůli rehabilitaci. Poprvé s podkovou a podruhé se syntetickou podkovou s prodloužením, byl to zachráněný koník a po operaci jsem mu dal ortopedické podkovy na tři měsíce. Můj závazek je zdraví mých pacientů. Slibuji, že budu používat správně všechny prostředky, které mám k dispozici. Vím, že by to byla z mé strany nezodpovědnost kdybych to nedělal. Celkem to byly tyto dva případy, v nichž byla nejlepší volba podkova, ale v posledních letech jsem byl schopen řešit devadesát devět procent patologických případů bez použití podkovy, a v některých případech jsem vynalezl nové ortopedické pomůcky, které nejsou přibíjené nebo trvalé. Domnívám se, že problémy začínají špatnou nebo nedostatečnou diagnostikou, která pak vede k špatnému řešení. Nikdy v historii jsme neměli tolik dobře vyškolených a vybavených lékařů, jako dnes. Z toho vyplývá, že je problém s jejich postojem.

  • Na stupnici 1-10, jak vážné je poškození koně kováním?

Kromě jednoho procenta všech případů rehabilitace, řekl bych že 10. Žijeme v 21. století, ve století dotykových obrazovek, nanotechnologie a dronu. Je snad logické  přibít kus železa na kopyto a tím ho „chránit“? Samozřejmě že není. Podkovy jsou vážně škodlivé. Je vidět, jak deformují měkké tkáně.  Může se pochopitelně zdát, že má podkova několik „výhod“, je to pro majitele pohodlnější a levnější řešení…

  • Proč myslíte, že jsou někteří podkováři proti bosé metodě?

Samozřejmě, že podkováři cítí, že jejich práce je v ohrožení. Můžou mít pravdu, když říkají, že spousta lidí, kteří praktikují bosou metodu nejsou dobře připraveni, protože se to naučili v soukromých školách, a že zatracují  podkováře a podkovy namísto vědeckého návrhu o tom, jak pomoci koni a jeho zdraví. Což ale paradoxně dělá zrovna tak spousta podkovářů…

  • Stále více koní je bosých. Jste překvapen kolik jich už je? Nebo jste doufal, že by jich do současné chvíle mohlo být víc?

Teď nejsem překvapen, ale když jsem začínal s bosou metodou, překvapilo mě, že mě spousta lidí kontaktovala prostřednictvím webových stránek, a to během několika měsíců. Nyní je možné najít mnoho informací na internetu a není limitována znalost podkováře nebo veterináře. To umožnilo, že se znalost bosé metody šíří velmi rychle a do celého světa. Ale byl jsem zklamán, když jsem slyšel o tolika nedorozuměních, které má většina lidí o bosonožství.  Většina z nich si myslí, že to je ideální, protože to je zdravé, levné a přirozené! Jako podkovář jsem musel bojovat s mnoha majiteli, kteří dali přednost svému vlastnímu zájmu, oproti koňskému. Bohužel je to stále velmi časté.pětka

V Katalánsku musí být bosí profesionální koně dobře připraveni, protože půda je zde velmi zvláštní a tvrdá, a ne každý ví, jak převést koně na boso bez bolesti a nepohodlí. V tomto směru je zapotřebí ještě hodně zapracovat.  Ale jsem si jistý, že profil bosého koně, zlepšení podmínek pro chov koní a péče, budou rozšířeny a v následujících deseti letech bude standardní kování jen přežitek.

 

  • Co si myslíte, když vidíte nakované koně?

Zpočátku cítím lítost. Pak jsem posoudím, jak poškozená je každá struktura. Nemůžu si pomoct, je škoda, že stále existují lidé, kteří kovají koně z praktických důvodů, aniž by přemýšleli, jak to ovlivňuje jeho zdraví .šestka Podporují je v tom jezdecké školy a trenéři. Postoj jezdeckých škol a učitelů je zastaralý a zpomaluje vývoj koně a jeho prosperitu. To znamená opět spoustu práce. Je potom pochopitelné, že lidé, kteří chtějí, aby jejich koně byli zdravější, mají averzi vůči podkovářům, veterinářům a jezdeckým školám.

 

  • Jaké jsou Vaše tři nejlepší tipy pro úspěšný přechod na bosou metodu?

Majitelé koní si musí být vědomi toho, co tento přechod obnáší. Jedná se o koně, ne jen o kopyta. Kůň potřebuje vhodné krmení, správné prostředí a dobré zacházení. Co se úpravy kopyt týče, tak po sundání podkov mi struktura jeho kopyta napoví, kdy a co mám dělat.

  • V Británii bylo trestní stíhání proti kopytářům. Umíte si představit den, kdy by to mohlo být naopak?  Že podkovář bude muset ospravedlnit kování?

Moc toho o situaci v Británii nevím, ale myslím si, že je to podobné tomu, co se děje ve Francii, kde došlo k legislativním změnám a pouze veterináři a podkováři mohou upravovat kopyta koní. Certifikované školy jsou vyloučeny. Na základě svých zkušeností bych řekl, že člověk, který projde intenzivním kurzem za 10 nebo 15 dní, není připraven na to, aby odborně upravoval bosá kopyta. Podkováři mají dlouholeté zkušenosti s vážnými případy, technikou a různými způsoby manipulace s koňmi, s jejich fyzickým vyčerpáním atd.sedmička

Musíme apelovat na zodpovědnost. Pokud chceme bosou metodu rozšířit, musíme zajistit, že budeme mít ty nejlepší odborníky. Ale musíme požádat o stejný postoj ve formálních školách podkováře a veterináře. Jejich učební osnovy výuky jsou zastaralé. Koně proto trpí a pro zdraví koně je životně důležité, aby se toto vyřešilo, všichni se víc vzdělávali a potom bude jen malý rozdíl mezi podkováři a kopytáři. Z mého úhlu pohledu to je tak.

  • Anglický veterinář Bracy Clark věřil před 200 lety, že kování deformuje kopyta a vede k brzké smrti. Souhlasíte?

Naprosto souhlasím, podkovami jsou nohy deformované, a to je známo všem podkovářům na světě. Ale nemohu říci, o kolik let je život koně kratší. Je to riskantní říci bez seriózní studie, která toto tvrzení potvrdí, protože zde hraje velkou roli příliš mnoho jiných faktorů, které mohou ovlivnit život koně. Poznal jsem nakované koně, kteří žili více než 35 let a koně kteří byli vždy naboso a nedožili se ani 25 let. Na druhé straně je to nesporné, že podkovy ničí zdraví nohy, prokrvení, klouby a šlachy, deformují kopyta, poškozují měkké tkáně atd..   Já tomu říkám degenerativní návyky, protože je to tak i u lidí, například při dlouhodobé imobilizaci člověka.

  • Jaká je Vaše vize, Váš sen o budoucnosti domestikovaných koní?

Dobré podmínky pro chov koní, welfare, pohyb a zdravý životní styl. Sjednocení těchto nejdůležitějších a základních zdravotních kritérií . Vyloučit kování a nechat podkovu jako možnou podporu v případech klinické chirurgie a v extrémních případech rehabilitace. Je třeba se ale více věnovat vzdělávání kopytářů, jejich spolupráci s veterinárními lékaři, radiologické potvrzení výsledků práce.

 

 

 

Zajímavost:  román První veterinář, autor: Bracy Clark. osmičkaTento skvělý člověk zde poukázal na škodu kováním před 200 lety, ale byl zesměšňován zkorumpovaným veterinárním zařízením. Kniha je historická romance, plná koní a dobrodružství, stejně tak jako skutečnou historií.  A moje populárně naučná kniha A bosá cesta se blíží. Zde je náhled obalu!devítka

 

 

 

Publikováno dne 23. května 2015  Lindou Chamberlain

Posted on May 23, 2015 by by Linda Chamberlain https://nakedhorse.wordpress.com/

překlad do ČJ: Jana Braunová, Lenka Kavková