Stáj pod Suchým vrchem

Dovolte mi, abych se představila, jmenuji se Martina Jasanská a chtěla bych Vám přiblížit můj život s koňmi. Martina 8Máme malou rodinnou stáj v Orlických horách. Kromě mých koní, zde jsou i koně mé sestry Moniky a také naší kamarádky Lady. Společně jezdíme na vyjížďky, plníme si své cíle na naší skromné jízdárně a snažíme se koním zajistit podmínky co nejblíže k jejich přirozenosti.

Zvířata, zvláště koně, ovlivňovala můj život odmala. Na základní škole jsem jako každá holka hltala knížky o koních. Ale až v roce 2004, na začátku 6. třídy, jsem konečně dostala svou první příležitost opravdového kontaktu s koňmi – začala jsem chodit do jezdeckého oddílu. Byl to klasický oddíl, takový, jakým prošla spousta z nás. Martina 3Po pravidelné tříleté docházce mí rodiče pochopili, že mě láska ke koním neopustí a splnili mi můj dlouholetý sen. V srpnu 2007 jsme se sestrou dostaly 2 koně. Jelikož bydlíme na vesnici, máme pár hektarů a stádo ovcí, ustájili jsme si koně doma. Zprvu jsme je dávali do boxů – tak, jak jsme byly zvyklé z oddílu. Postupem času nám přišlo absurdní zavírat přes léto koně na noc do boxů, když jsou právě v noci příjemnější podmínky na pasení. Z letního 24/7 jsme další rok přešli na celoroční 24/7. U koní jsme pozorovali psychické i fyzické zlepšení. Mému valachovi přestaly natékat nohy a sestřin poník se uklidnil.

Co se výcviku týče, jezdily jsme tak, jak jsme byly zvyklé z oddílu. První rok nám stačilo jezdit pouze na vyjížďky.Martina 6Druhý rok jsem se začala poohlížet po kurzech a dalším vzdělávání. V létě 2008 jsem navštívila kurz přirozené komunikace s Petrou Dvořákovou. Martina 5Tento směr práce s koňmi mě vždycky přitahoval, takže jsem se rozhodla jít touto cestou. Byl to průlomový začátek mého uvědomění si, že vlastně vůbec nic neumím. Na podzim 2009 jsem se jela podívat na kurz o škole lehkosti – légèréte – na Žižkovec. Zde proběhlo mé osudové setkání s Terezou Čeňkovou, která navždy změnila a ovlivnila můj pohled na výcvik koní. Martina 2Jejím přičiněním jsem se v létě 2010 zúčastnila se svým koněm kurzu horsemanshipu s Míšou Kunovou, a také jsme spolu poprvé jely na Ranč Loučka za Zuzkou Prokopovou. Od té doby tam jezdíme několikrát ročně. Nejprve jsme jely bez koní, další rok s nimi, pomáhaly jsme na dětských táborech a také jsme se zúčastnily 14 denní intenzivky, o které tu už na webu byla zmínka. Zuzka nás učila od úplných základů komunikace s koňmi, měla s námi velkou trpělivost a za to jsem jí neskutečně vděčná.

Díky Terce a Zuzce jsem se svými koňmi tam, kde jsem.

Nyní máme koně 24/7 na pastvinách, v zimě jim kupičkujeme seno po 2 hektarech. Jezdíme na ohlávkách, holky i na tušírkách. Stále se vzděláváme. Tento rok jsme se byly podívat v Irsku za Káťou Santarovou. Martina 1V listopadu u nás by Evžen Blecha na individuálním tréninku. Se svou kobylkou jsem nyní ve fázi drezurního přiježďování. Trénujeme dovnitř plec, začínáme s dovnitř zádí. Sem tam si něco skočíme pro radost, zatím do metru. Holky se více věnují  práci ze země a různému hraní s koňmi.Například přivolání na povel, skok přes barel, kruhy ve volnosti a mnoho dalších věcí. Naším společným cílem je mít zdravé a spokojené koně, kteří s námi rádi spolupracují a práce je baví.

 

 

Přeji Vám spoustu úspěchů s Vašimi koňmi.

Ať vám koně jdou.

Za stáj pod Suchým vrchem Martina Jasanská

 

Autor: Martina Jasanská

Foto: Martina Jasanská