U koní pojem „čas“ neexistuje

Většina lidí v současné době neustále někam spěchá, na nic není dost času, musí se přece ještě stihnout toto a tamto. Spousta z nás se pořád za něčím honí, žijeme v tom, co bude a zapomínáme žít tady a teď. Také to znáte? A pak si najednou v určitých chvílích uvědomujeme, jak ten čas letí. A tak to chodí i v kontaktu s koňmi. Očekává se, že na první lekci už se bude jezdit, za dva týdny už skákat přes překážky, nebo jezdit ve všech chodech sami na půldenní vyjížďky.
Netrpělivost je ale nepřítelem úspěchu s koňmi. Chceme UŽ jezdit, UŽ abychom byli pokročilí, abychom v co nejkratším čase toho s koněm stihli co nejvíce, ale většinou vše děláme jen napůl.
Pokud se ale budeme věnovat pečlivě každému momentu strávenému s koňmi (mimochodem to samé platí i o dětech), ušetříme si spoustu času tím, že určitou věc, nebo třeba už nějaký problém u koně nebudeme muset řešit znovu a znovu. Když svého koně perfektně naučíme základy ze země, můžeme na nich stavět dál a dál a také se máme vždy kam vrátit, pokud cokoliv složitějšího přestane fungovat. Když vše, co nám kůň říká a naznačuje, vnímáme a řešíme už v začátku, k žádnému většímu „problému“ ani nedojde. Velmi důležité je zde správné načasování, to znamená, že jsme schopni přestat ve chvíli, kdy se kůň snaží, nebo dělá něco správně. Velmi dobrou zpětnou vazbou je pro nás vždy následující lekce, pokud jsme skončili ve správnou chvíli, kůň si vše pamatuje a my můžeme pokračovat dál, pokud jsme přestali ve špatnou chvíli, můžeme se zlobit akorát tak na sebe.mn 3
Pokud jsou lidé schopni ustoupit ze svých požadavků, odloží své cíle a nechají si čas na to „nedělat se svým koněm nic“, často jen tak málo stačí ke zmírnění problémů s chováním koně. Z mé vlastní zkušenosti můžu potvrdit jak spousta „obtížných“ koní toto ocenilo. Vydržet nedělat nic tak dlouho, jak je zapotřebí, vede ke skvělým výsledkům. Ale v naší společnosti je nicnedělání nepřípustné. Přece by někdo neplatil trenérovi za to, aby s koněm jen tak stál a prostě s ním byl, to nám připadá směšné.
Chceme-li něčeho s koňmi dosáhnout, je potřeba věnovat pozornost každé maličkosti, tyto jednotlivé, malé krůčky nás totiž časem dovedou k velkým a úžasným věcem.
Naopak, když se snažíme věci uspěchat, přeskakujeme základy a důležité detaily nám unikají, to je většinou začátek toho, kdy se něco může i stát. Často slyším lidi kolem koní říkat, kůň byl úplně v pohodě a z ničeho nic se stalo to a ono. Ale NIC SE NEDĚJE JEN TAK NÁHODOU, všechno má svůj důvod. Nehody se samozřejmě stávají neplánovaně, ale vždy jsou důsledkem našich činností a ne-činností, které si v tu chvíli vůbec neuvědomujeme. Většinou je to z naší neznalosti, nedostatku zkušeností a nepozornosti.
Proto jedním z řešení při předcházení nechtěných událostí je být TADY A TEĎ na 100 %, tím jsme schopni si všímat daleko více detailů. mn 2To je také jedna z mnoha věcí, kterou nás koně učí, být plně v přítomnosti, protože takoví koně prostě jsou. Ne jako my lidé, kdy kolikrát nevíme co se děje kolem nás, protože zrovna přemýšlíme o něčem, co se stalo v minulosti, nebo jsme myšlenkami v budoucnosti….
Když dokážeme být plně tady a teď, více vnímáme okolí a také naše vlastní pocity. A tohle koně umí, jen my musíme máknout sami na sobě, abychom toho byli také schopni.
A malá rada na závěr, pokud trpíme pocitem, že zase nestíháme, nejlepší je se zastavit a zpomalit. Ona totiž většinou ta samotná cesta, ten průběh činnosti, nám dává víc než skutečný cíl. Když dokážeme v klidu spojit svou mysl se svými pocity, intuicí a instinkty, náš úspěch s koňmi neskutečně vzroste.

 

Autor a foto: Martina Niederlová

http://martinaniederlova-kone.cz/

publikováno na fb stránce MN Horsemanship srdcem 28.1.2016